Člověk
Co opravdu stojí za lidskou monogamií? Žádné spiknutí žen, ani mužská přirozenost
10. 5. 2016
|
Jan Toman
Různé lidské společnosti upřednostňují nejrůznější způsoby soužití mužů a žen. Přesto je s podivem, že většina velkých a úspěšných zemědělských společností, které daly základ modernímu lidstvu čítajícímu miliardy jedinců, přešla k monogamnímu uspořádání vztahů. Soužití jednoho muže s jednou ženou je standardem i u nás, byť samozřejmě v praxi nalezneme řadu výjimek.
Pochybovat o svých schopnostech je normální. Věří si většinou jen neschopní
9. 5. 2016
|
roj
Lidé napříč zeměkoulí trpí pocitem, že na svou práci nemají dost schopností, jen to ještě jejich nadřízení neprokoukli. Mají dojem, že se na to, že své dovednosti jen předstírají, musí dříve nebo později přijít. Tento častý fenomén má i vlastní název "impostor syndrome", tedy syndrom podvodníka či hochštaplera. Jednou za čas jím trpí téměř každý.
Proč skuteční Vikingové nenosili rohaté helmy
7. 5. 2016
|
roj
Stejně jako si všichni automaticky představují princezny jako krásné éterické bytosti, Vikingy mají odnepaměti spojené s rohatými helmami. Ovšem tato paměť tady sahá ve skutečnosti jen pár desítek let do minulosti. Mýtus o vikingských přilbách totiž vznikl až koncem 19. století. A měl ho na svědomí jeden člověk…
První biologickou válku v dějinách vyhráli lidé. Nad neandrtálci
3. 5. 2016
|
Jan Toman
Zavlečení nových nemocí, se kterými se místní obyvatelé nikdy nesetkali, může být zničující. Choroboplodné zárodky, které s sebou přivezli Evropané do Ameriky, zabily nesrovnatelně větší množství indiánů než železné meče conquistadorů. Obyvatelé středoamerických a jihoamerických civilizací ale zřejmě nebyli první, pro koho měl kontakt s neznámi patogeny, na které jejich imunita nebyla připravená, fatální následky. Prameny hned z několika směrů výzkumu dávají tišit, že naši předkové možná už ve starší době kamenné podobným způsobem vyhubili neandrtálce.
Autoimunitní paradox: Střevní 'červi' mohou chránit lidské zdraví
2. 5. 2016
|
Jan Toman
O důležitosti parazitických a symbiotických organismů pro normální fungování lidského těla se toho v poslední době napsalo hodně. Jak se čím dál jasněji ukazuje, lidské tělo v přirozeném stavu navazuje spolupráci se stovkami druhů mikroorganismů a docela dobře je schopné vycházet i s řadou makroskopických, například střevních, parazitů.
Proč autorství nedávno nalezeného obrazu zjišťují lékaři?
30. 4. 2016
|
red
Znalci výtvarného umění jsou machři, ale někdy si ani oni nevědí rady. S identifikací autora velkolepého obrazu Judita a Holofernes, který byl nedávno nalezen ve francouzském Toulouse, jim ale můžou pomoct lékaři - podle nemoci štítné žlázy, která je vyobrazená na malbě přisuzované italskému baroknímu malíři Caravaggiovi.
Dva tituly, ale žádná práce: Promarněný potenciál lidí s autismem
29. 4. 2016
|
Hana Dubnová
S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.
Skrývají se před námi celé říše neznámých organismů. Strom života se rozrostl
28. 4. 2016
|
Jan Toman
Laikové dělí organismy na zvířata, rostliny a houby. Kdekdo z čtenářů možná slyšel o tom, že chaluhy nejsou tak úplně rostliny a spolu s takzvanými "hnědými řasami" tvoří zcela odlišnou větev stromu života. Mnohobuněčné organismy ovšem i tak tvoří jen pomyslnou třešničku na vrcholu pozemské biodiverzity. Základní dělení na hlavní skupiny musíme hledat daleko hlouběji, mezi jednobuněčnými mikroorganismy.