Člověk
Nejlevnější anti-aging suplement, jaký kdy prošel randomizovanou studií? Možná je to vitamin D
20. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Telomery jsou ochranné sekvence DNA na koncích chromozomů — přirovnávají se k plastovým špičkám tkaniček bot. Každým buněčným dělením se zkracují. Když se zkrátí příliš, buňka přestane fungovat normálně nebo vstoupí do stavu senescence, při níž začne vylučovat prozánětlivé molekuly, které poškozují okolní tkáně. Rychlost tohoto zkracování je jedním z nejdůležitějších biologických markerů stárnutí. A výsledky dosud největší randomizované studie na světě nyní naznačují, že suplementace vitaminem D3 ji měřitelně zpomaluje.
Konec demence? Nosní sprej slibuje omlazování mozku
20. 4. 2026
|
Radek Chlup
Nástup demence by mohl zvrátit nosní sprej vyvinutý vědci z Texas A&M University.
Neandrtálští kojenci byli větší než dnešní děti. Vědci vysvětlili proč
19. 4. 2026
|
Radek Chlup
Neandrtálská mimina byla větší a rostla rychleji než ta dnešní. K takovému závěru došel tým izraelských a evropských vědců, který analyzoval ostatky šestiměsíčního neandrtálského jedince. Kolosální byl i ve srovnání s ročním Homo sapiens.
Záhada lidského srdce, kterou Leonardo da Vinci načrtl před 500 lety, má konečně odpověď. Pomohla umělá inteligence a 25 000 MRI snímků
19. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Uvnitř srdce se skrývá síť svalových vláken, která připomíná krajku nebo sněhové vločky. Poprvé ji nakreslil Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1513, po pečlivé pitvě lidského srdce. Domníval se, že tato vlákna zahřívají proudící krev. Byl to geniální odhad, ale nepřesný. Co ta struktura doopravdy dělá, vědci nevěděli celých pět set let — dokud jim v roce 2020 nepomohla umělá inteligence, genomika a data od čtvrt milionu lidí.
Která generace chodí do kina nejčastěji? Odpověď vás možná překvapí
18. 4. 2026
|
Radek Chlup
Všeobecně je rozšířená představa, že generace Z dává před kinem přednost Netflixu či jiným streamovacím službám. Podle americké společnosti Fandango jde o nepřesné přesvědčení a společenské klišé.
Stárnutí není jen úpadek. Čtyřletá studie ukázala, že každý centimetr svalové síly navíc mění, jak dobře žijete
18. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Stárnutí se v populárním podání většinou popisuje jako jednosměrný sestup. Svaly ubývají, síla klesá, mobilita se zhoršuje a s ní se horšuje i subjektivní pohoda. Tahle perspektiva je biologicky reálná — ale neúplná. Belgická prospektivní studie sledovala 333 starších dospělých po čtyři roky a odhalila zásadní nuanci: ano, průměrný pokles existuje. Ale lidé, kteří zlepšili fyzickou výkonnost, svalovou sílu nebo svalovou hmotu, vykazovali měřitelné zlepšení kvality života. A to nezávisle na věku.
Budíte se ve 3 hodiny ráno? Expert varuje před začarovaným kruhem
18. 4. 2026
|
Radek Chlup
Jsou tři hodiny ráno a vy ležíte na zádech a prázdně hledíte do stropu, stejně jako noci předtím. Ve skutečnosti nejste sami, noční probouzení je zcela normální. Může se však stát i problémovým.
Norsko dalo každému pětiletému dítěti iPad. Výsledky ve čtení se propadly. Teď utrácejí miliardy, aby experiment zvrátili
18. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí. Tablety dostaly děti od prvního ročníku základní školy, digitální výuka se stala standardem a technologie byly prezentovány jako klíč k modernizaci škol. O deset let později přichází přiznání, které bývá ve vzdělávací politice vzácné: experiment selhal. Od srpna 2026 budou obrazovky zcela zakázány v norských školkách a digitální zařízení budou dětem k dispozici teprve od páté třídy. Na stimulaci čtenářských dovedností vláda vyčlenila v rozpočtu 2026 miliardu korun rozloženou do čtyř let. Případ Norska je důležitý nejen jako varování — ale jako empirická data z největšího vzdělávacího testu moderní doby.