Člověk
Člověk
Při sprchování můžete oslepnout. Stačí jediná chyba
28. 4. 2026
|
Radek Chlup
Sprchování je rutinní a nezbytná činnost, které se věnujeme automaticky. Koho by tak napadlo, že může být nebezpečné? Grace Jamison (19 let) o tom ví své. Během sprchování totiž oslepla na jedno oko.
Člověk
Vědec, který zkoumá sopečné erupce, sestavil rovnici pro dokonalé espresso. Výsledek mění, co si myslíte o mletí kávy
27. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Fabian Wadsworth se celou kariéru zabývá sopečnými erupcemi. Přesněji: fyzikálními procesy, při nichž tekutiny a plyny prostupují porézními materiály — magmatem, sopečným popelem, sedimentárními horninami. Jednoho dne si uvědomil, že přesně tentýž fyzikální problém řeší každý, kdo připravuje espresso. Vroucí voda pod tlakem proniká sítí pórů a kanálů mezi namletými kávovými zrny — a čas, rychlost a rovnoměrnost tohoto průtoku rozhodují o tom, zda šálek bude hořký, nevýrazný, nebo přesně takový, jaký má být. V dubnu 2026 publikoval Wadsworth s kolegy rovnici, která tento proces kvantifikuje — a ukázal, že vychází ze stejné matematiky jako tok plynu skrze chladnoucí lávu.
Člověk
Neandertálci přežili desítky ledových dob. Zabila je nakonec věc, která trápí i dnešní lidi: sociální izolace
27. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Otázka, proč neandertálci zmizeli, zatímco Homo sapiens přežil, patří k nejdiskutovanějším v paleoantropologii. Nabízela se celá řada odpovědí: větší mozek, pokročilejší nástroje, jazyk, klimatické změny nebo přímá konkurence s moderními lidmi. Nová studie Université de Montréal publikovaná v únoru 2026 přidává klíčový díl do mozaiky — a ten díl je překvapivě moderní. Rozhodla síla sociálních sítí. Homo sapiens byl propojen lépe. A právě to, v době klimatické nestability a demografického tlaku, stačilo.
Člověk
Čtyřicet let starý jeřábový drapák v černobylském lese vyzařuje záření 230krát vyšší než normál. Řešení neexistuje
26. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
26. dubna 2026 uplyne přesně čtyřicet let od výbuchu reaktoru číslo 4 v Černobylské jaderné elektrárně. Za čtyři dekády se v opuštěné zóně vyloučení vytvořila jedna z největších nechtěných přírodních rezervací v Evropě, stovky tisíc lidí nikdy nemohly domů a mezinárodní komunita investovala přes 1,7 miliardy dolarů do ocelové klenby nad troskami reaktoru. V lese na okraji opuštěného Pripjati ale stále leží předmět, pro který řešení dosud neexistuje: obrovský průmyslový drapák, který v horkém létě 1986 přemísťoval radioaktivní suť z nejnebezpečnějšího místa na Zemi — a dodnes vyzařuje záření na úrovni, která za hodiny způsobí těžké zdravotní komplikace.
Člověk
Bílé zuby nejsou zdravé zuby. Zubní lékařka z UCSF vysvětluje, proč vás dokonalý úsměv může klamat
25. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Pokud sledujete historické seriály a všimnete si, že zuby herců jsou neuvěřitelně bílé a rovné pro dobu, kdy moderní stomatologie neexistovala, nejste sami. Kritici to pravidelně zmiňují jako zásadní narušení historické věrohodnosti. Za touto drobností se skrývá větší otázka: jsme jako společnost tak posedlí bílými zuby, že jsme ztratili orientaci v tom, co vlastně zubní zdraví znamená? Podle zubní lékařky z University of California San Francisco odpověď zní ano.
Člověk
Práce ve stoje, nebo v sedě? Podle odborníků se ptáme špatně
25. 4. 2026
|
Radek Chlup
Sedavý způsob života se dnes označuje za ekvivalent kouření, tichou pandemii a hrozbu pro veřejné zdraví. Pokud je sezení tak špatné, nestačí si prostě stoupnout? Práce vestoje je však také spojována s řadou zdravotních problémů. Jde o zjednodušené myšlení. Problém ve skutečnosti není ani jedno, ani druhé.
Člověk
Vapovala jednorázové e-cigarety. Ve 22 letech jí zbývá 18 měsíců života
24. 4. 2026
|
Radek Chlup
Tento příběh je varováním pro uživatele jednorázových elektronických cigaret. Katyley Bodaová (22 let) kouřila klasické i elektronické cigarety od svých 15 let. V roce 2024 začala vapovat i jednorázové elektronické cigarety. Po pár měsících se poprvé objevil kašel. Nejprve mu mladá Britka nevěnovala pozornost.
Člověk
Myslíte si, že se na šesti hodinách spánku cítíte dobře. Právě to je ten problém
24. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku není to, co nedostatek spánku dělá s vaším tělem. Je to to, co dělá s vaším úsudkem o vašem vlastním stavu. Průlomová studie z University of Pennsylvania sledovala 48 zdravých dospělých po dobu čtrnácti dní. Ti, kteří spali šest hodin denně, si po několika dnech přestali stěžovat na únavu — jejich subjektivní pocit ospalosti se stabilizoval. Přitom jejich kognitivní výkon se zhoršoval lineárně každý den dál. Do čtrnáctého dne dosáhla skupina se šesti hodinami spánku výkonnostní úrovně srovnatelné s člověkem, který nespal 48 hodin v kuse. Jejich mozek přestal být schopen změřit vlastní poškození.