Na otázku, co nás dělá šťastnými, existují stovky knih, TED talků a životních koučů. Jenže jen málo odpovědí stojí na tak masivních datech, jako nový výzkum, který publikoval server The Conversation. Studie zahrnovala přes 200 000 respondentů z 22 různých zemí, od USA až po Nigérii či Peru, a zaměřila se na koncept tzv. flourishingu – stavu, kdy člověk nejen přežívá, ale skutečně rozkvétá.

Autoři definují „flourishing“ jako komplexní kombinaci duševní pohody, fyzického zdraví, smysluplného života a kvalitních vztahů. Cílem bylo zjistit, co lidem skutečně pomáhá žít naplněný život – a zda jsou tyto faktory napříč planetou podobné, nebo se dramaticky liší.

Šest pilířů spokojeného života

Analýza dat ukázala, že se stále opakují tytéž oblasti, které lidé spojují s „dobrým životem“. Patří mezi ně:

1. Štěstí a každodenní spokojenost

2. Fyzické a psychické zdraví

3. Vědomí osobního smyslu a životního cíle

4. Mravní hodnoty a charakter

5. Pevné mezilidské vztahy

6. Základní materiální a finanční jistota

„Zatímco kultura, jazyk nebo víra se liší, základní lidské potřeby zůstávají konstantní,“ říká Tyler J. VanderWeele, profesor z Harvardu a vedoucí výzkumu.

Autoři podotýkají, že mezi těmito šesti pilíři neexistuje přímá hierarchie – ale spíše vzájemná souhra. Například zdraví bez vztahů zajišťuje jen omezenou míru pohody. A naopak – silné vztahy pomáhají překonávat i chronické nemoci nebo ekonomické potíže.

 Různorodý svět, podobné potřeby

Překvapením bylo, že regionální rozdíly nejsou tak dramatické, jak by se mohlo zdát. Ačkoliv například obyvatelé Skandinávie měli tendenci hodnotit vysoko materiální zabezpečení a individualismus, zatímco lidé v Latinské Americe kladli větší důraz na komunitu a spiritualitu, výsledky ukazují zarážející podobnosti.

Některé bohaté země – například Japonsko nebo Německo – měly překvapivě nízké skóre v oblasti životního smyslu, přestože vykazovaly vysoký standard zdravotnictví nebo infrastruktury.

Naopak lidé v některých částech Afriky nebo Asie, kteří žijí v méně příznivých podmínkách, uváděli vyšší pocit smyslu a životního naplnění, což poukazuje na to, že spokojenost není lineárně svázaná s HDP nebo technologickým pokrokem.

„Naše data ukazují, že klíčem není bohatství, ale propojenost a vnitřní kompas,“ dodává VanderWeele pro The Conversation.

 Co si z toho odnést?

Pro jednotlivce je zpráva jasná: věnujte pozornost nejen práci a výdělkům, ale především mezilidským vztahům, zdraví a životnímu smyslu. To platí univerzálně – bez ohledu na to, kde žijete.

Pro vlády a instituce studie ukazuje, že pokud chtějí podporovat skutečný „prospěch občanů“, nestačí sledovat ekonomické ukazatele. Měly by měřit i faktory jako duševní zdraví, kvalita vztahů nebo smysluplnost každodenního života.

V ideálním světě bychom se tedy měli ptát nejen „jak prosperuje ekonomika“, ale hlavně: „Jak se cítí lidé?“

? Shrnutí:

• Největší průzkum na téma „flourishingu“ zahrnoval 200 000 lidí z 22 zemí

• Lidé napříč světem spojují štěstí s vztahy, zdravím, smyslem a stabilitou

• Regionální rozdíly existují, ale základní potřeby jsou univerzální

• Výsledky mohou ovlivnit politiku, psychologii i každodenní volby jednotlivců