Ani přes silnou dezinfekci nelze nikdy zabít všechny bakterie, které se na ruce nacházejí. To je i důvod, proč lékaři používají sterilní jednorázové rukavice. Už téměř před sty lety si začali uvědomovat, že bakterie na rukách zůstanou i přes několikanásobné opakované mytí.

Ale teprve začátkem 70. let vědci přišli na to, proč se bakterie na rukou drží takovou silou. Ukázalo se, že ruce zůstaly delší dobu čisté, kdy lidem zalepili konečky prstů. Největším rájem pro choroboplodné organismy jsou totiž nehty, v nichž žije jeden velký bakteriální zvěřinec.

První studie ale vědci spustili až koncem 80. let, kdy začali blíže zkoumat, co vše se za nehty nachází. Ve studii z roku 1988 například trojice vědců z Dermatologické kliniky Pensylvánské univerzity udělala stěry z rukou 26 dospělým dobrovolníkům. Všichni byli zaměstnanci univerzity, kteří ale nepřicházeli do kontaktu s pacienty.

Umělé nehty a špína jsou nehorší kombinace

Zjistili, že prostor pod nehty je ideálním místem pro přenášení bakterií. Zatímco na zbytku rukou našli stovky až tisíce bakterií, na konečcích prstů a pod nehty jich byly statisíce. Byly stejné jako na zbytku rukou, jen jich bylo mnohonásobně víc. Vysvětlení je podle nich v tom, že mezi kůží a nehty je ideální prostor pro množení mikroorganismu mimo jiné kvůli stálé vlhkosti. Navíc se hůře myje.

Postupně proběhlo několik dalších větších či menších studií na toto téma. Jedna z nich navazovala na informaci, že se mezi zdravotními sestrami šíří móda umělých a gelových nehtů.

Pouhý rok po zveřejnění studie Pensylvánské univerzity jiný tým vědců porovnával dvě 56členné skupiny zdravotních sester. Jedna skupina měla nehty umělé, druhá přírodní. Chtěli zjistit, zda se pod umělými nehty, které navíc bývají delší a nalakované, usazuje větší špína a jak moc efektivní je jejich mytí.

Asi příliš nepřekvapí jejich zjištění, že zdravotní sestry s umělými nehty měly na rukou víc bakterií, a to před i po jejich umytí.

K podobným výsledkům došly i studie z let 2000 a 2002, které navíc přišly se "šokujícím" zjištěním, že dlouhé umělé nehty mnohem snadněji protrhnou jednorázové rukavice…

Nalakování nehraje roli

Stejné obavy jako u umělých nehtů panovaly i u nalakovaných, byť přírodních, nehtů, konkrétně zda se nemohou bakterie schovávat a množit v například v místech s odloupnutým lakem. Výzkum z roku 1993 ale ukázal, že když má žena přírodní nehty krátké, je jedno, zda je má nalakované, či nikoli.

Ba naopak, čerstvě nalakované nehty jsou zcela bezpečné. Opět to není příliš převratné zjištění, když se vezme v úvahu složení laků na nehty. "Udržovat nehty krátké a čisté je pravděpodobně mnohem důležitější než to, zda jsou či nejsou nalakované," zní závěr studie.

Ze studií tak vyplývá hlavně jedno – je snížení rizika onemocnění nestačí jen mýt si ruce, je potřeba řádně vydrhnout prostor za nehty. A ideálně – nehty si nekousat.