Koronavirus, jehož pandemie letos svírá lidstvo, a španělská chřipka, která v letech 1918 a 1919 připravila o život 50 milionů až 100 milionů lidí, mají překvapivě mnoho společného. Naznačují to i fotografie – z období španělské chřipky jsou kolorované.

Všechny stopy vedou do Číny

Málokdo to tuší, ale obě infekce patrně pocházejí z Číny. V případě koronaviru o tom není pochyb. Virus se objevil v listopadu 2019 v čínském městě Wu-chanu. Odtud se rozšířil do dalších měst a provincií i dalších států a kontinentů.

U španělské chřipky však leckdo může předpokládat, že pocházela ze Španělska, jak napovídá její název. Historici v minulých dekádách zmiňovali také možnost, že vzešla z vojenských táborů na západě Francie, kde udeřila s mimořádnou silou, anebo z kasáren v americkém Kansasu, kde 4. března 1918 evidovali prvního pacienta.

V podezření však byla také Čína, v jejíž provincii Šan-si roce 1917 zaznamenali vysoký počet úmrtí na chřipku.

Během španělské chřipky byly nemocnice přeplněné, a tak se zřizovaly provizorní nemocnice v továrních a sportovních halách – jako v kanadském Fort Riley. Za koronavirové pandemie se tento obrázek (tentokrát z Barcelony) k úděsu Evropanů vrací | zdroj: Profimedia

Po čínské stopě se před sedmi lety vydal historik Mark Humphries. Z jeho poznatků vyplývá, že epidemie chřipky vskutku v této provincii propukla už o rok dřív než v Severní Americe a Evropě ("The Last Plague", University of Toronto Press, 2013). Odtud se nákaza dostala na sever Ameriky s čínskými dělníky, potom s americkými a kanadskými vojáky do Evropy.

Proč tedy španělská chřipka?

Protože na Španělsko epidemie těžce dolehla, v zemi jí během jediného roku podlehlo nejméně 147 tisíc lidí. Příčinou ale bylo i to, že se o chřipce ve Španělsku mluvilo a psalo. Monarchie byla za první světové války neutrální. Neplatila v ní vojenská cenzura, která epidemii v jiných státech tajila z obav, že by podlomila morálku vojáků.

A tak chřipkové stigma zůstalo na Španělsku.

Viry nakoupené od zvířat

Z analýz DNA vyplývá, že zdrojem (rezervoárem) nynějšího koronaviru byli nejspíš netopýři. Klíčovou roli při přenosu nákazy na člověka ale hráli luskouni – chránění savci, kteří jsou v asijských zemích loveni jak pro šupiny používané k "léčbě" nemocí, tak pro maso. Čínští genetici zjistili, že genetická sekvence viru v těle pacientů z Wu-chanu se v 99 procentech shodovala s koronavirem luskounů.

  Najdi rozdíly, 1918 (vlevo) a 2020 | zdroj: Profimedia

Rozbor viru španělské chřipky zase ukázal, že má původ v ptácích. Je podobný viru ptačí chřipky, který je označován H5N1 a z Asie se v roce 1997 dostal až do Evropy.

Stejné příznaky, stejný přenos

Koronavirus i španělská chřipka (stejně jako běžná sezonní chřipka) se projeví suchým kašlem, horečkou i dušností.

Přenáší se kapénkami, kontaktem, kontaminovanými předměty nebo povrchy. 

Hrozba, kterou nikdo nechtěl vidět

K rozšíření španělské chřipky výrazně přispěla vojenská cenzura, kvůli které o hrozbě mnoho lidí nevědělo. Jenže i tam, kde lidé informováni byli, nebrali infekci příliš vážně. Také proto, že je vlády ujišťovaly o tom, jak jsou na případnou epidemii připraveny.

V květnu 1918 psal španělský deník ABC, který se odvolával na ujištění vládních expertů, že "tato chřipka má jen mírné příznaky". Krátce nato se v Madridu pořádala fiesta svatého Isidra s býčími zápasy, kde se patrně nakazily tisíce lidí.

Také koronavirus brala Evropa na lehkou váhu. Z Číny přitom Evropané mohli sledovat záběry přeplněných nemocnic a lidí, kteří kolabují na ulicích Wu-chanu. Přesto vlády proti této hrozbě nemobilizovaly.

'Roušková' móda v roce 1918 a 2020 | zdroj: Profimedia

Čínští dělníci mohli nerušeně přiletět do Lombardie, kde pracovali v textilkách. A zatímco na severu Itálie přibývali pacienti c COVIDem exponenciálně, turisté z celého světa bezstarostně navštěvovali italské hory a památky.

Obdobnou biologickou bombou jako fiesta v Madridu se v Itálii stal únorový zápas fotbalové Ligy mistrů mezi Atalantou a Valencií. Přispěl k rychlému rozšíření epidemie na severu Itálie a ve Španělsku.

Sociální odstup

Byl nařízen v některých oblastech už za španělské chřipky. "Karanténa, uzavírání obchodů, škol, barů a kostelů a dalších míst, kde se shromažďují lidé, nebyly úspěšné, stejně jako povinné nošení roušek," píše v analýze španělské chřipky pro evropskou mutaci webu Vox skupina historiků a ekonomů.

Obdobná opatření platí ve většině evropských zemí. Jejich cílem je zpomalit šíření viru, a tak předejít situaci, kdy se vyčerpá kapacita zdravotnického systému a nemocné nebude mít kdo léčit. Právě to bylo příčinou mnoha úmrtí v Evropě během španělské chřipky.

Pomohou tato omezení po více než sto letech?

Zavřená divadla a kina, v roce 1919 a 2020 | zdroj: Profimedia