Studie vědeckého týmu z Ústavu Maxe Plancka pro biofyziku v německém Erlangenu, na níž se podíleli čeští výzkumníci a kterou vedla Markéta Kubánková, ukázala, že covid mění vlastnosti červených i bílých krvinek.

„Objevili jsme výrazné a dlouhodobé změny vlastností krevních buněk, a to jak během akutní infekce, tak také dlouho po ní," řekl k výsledkům studie, zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Biophysical Journal, biofyzik Jochen Guck.

Překvapivá zjištění

Kubánková se svým týmem analyzovala krev pomocí průtokové cytometrie. Při ní jsou krevní buňky směřovány úzkým kanálem vysokou rychlostí. Vysokorychlostní kamera zaznamenává každou z nich a software určuje typ buněk, jejich velikost a deformaci.

We @GuckLab also jumped on the COVID-19 research bandwagon. We thought real-time deformability cytometry could provide unique perspective on COVID patient blood. How do physical & mechanical properties of blood cells change? A thread. Preprint under review https://t.co/S1wmCjsqX9 pic.twitter.com/Hiw5LkNtfN

— Markéta Kubánková (@marke_kub) February 13, 2021

Celkem výzkumníci změřili na čtyři miliony krevních buněk 55 pacientů. Sedmnáct z nich trpělo těžkým průběhem covidu, 14 pacientů nemoc překonalo bez výraznějších problémů a 24 dalších vzorků pocházelo od zdravých dobrovolníků, kteří covid neprodělali. Ti posloužili jako kontrolní skupina ke srovnání vzorků od infikovaných.

Analýza odhalila, že krvinky nemocných se významně liší ve velikosti proti krvinkám zdravých lidí. Kromě toho buňky covidových pacientů změnily svou strukturu – především vykazovaly ztrátu tvárnosti, což zhoršovalo jejich schopnost přepravovat kyslík z plic do ostatních tělních tkání.

Nedotčené nezůstaly ani bílé krvinky, tedy složky imunitní reakce těla. Jeden z jejích typů, buňky lymfocyty, vykazovaly zase sníženou tuhost, a další varianta monocyty byly větší než u zdravých jedinců.

Nejpřekvapivější byly změny u neutrofilů, dalšího typu bílých krvinek. Tyto buňky mají krátkou životnost – zhruba jeden den. To, že u nich byla změna tvaru a vlastností viditelná i měsíce po prvotní infekci, Kubánková označila za „naprosto neočekávané“ a za indicii, že covid může náš organismus poznamenat ještě měsíce po prvotní infekci.

Dobrou zprávou ze studie je patrně jen to, že u pacientů s lehčím průběhem nejsou změny tak výrazné jako u těch, kteří prodělali těžkou formu covidu.

Víme víc, ale ne všechno

Markéta Kubánková upozornila, že průtoková cytometrie může být v budoucnu rutinně používána při diagnostice covidu. Mohla by také sloužit jako systém včasného varování před příštími epidemiemi způsobenými dosud neznámými viry.

Covid a jeho dopad na lidskou krev bude ještě tématem dalšího výzkumu vědců. Již nyní se ale autoři studie domnívají, že přetrvávající změny fyzikálních vlastností krevních buněk způsobené covidem přispívají k dlouhodobým poruchám. Zjištění, proč některé pacienty trápí „dlouhý covid“, jsme tak o krůček blíže.