Kdysi to byl okrajový názor až konspirační teorie. Mnohé se však změnilo. Podezření, že koronavirus SARS-CoV-2 se rozšířil do světa z laboratoří v čínském městě Wu-chanu, kde vědci manipulovali s koronaviry odebranými z netopýrů v jeskyních, časem zesílilo.

Deník Daily Mail napsal, že generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO), Etiopan Tedros Adhanom Ghebreyesus „osobně věří“, že koronavirus, který vyvolává nemoc covid-19, unikl z wuchanské laboratoře po „katastrofické nehodě“ v roce 2019. Zpráva se odvolává na vysoký zdroj z kruhů britské vlády.

Šéf WHO tak zastává stejný postoj jako někdejší český ministr zdravotnictví Roman Prymula. Epidemiolog Prymula krátce před svým koncem v roli ministra předloni v říjnu vyslovil ve sněmovně názor, který diplomaty z čínské ambasády v Praze rozpálil do běla.

„Je téměř jisté, že ten virus přišel z laboratoře v Číně. Ne že by tam byl uměle vyroben, nicméně unikl, protože tam se běžně prováděly různé výzkumy, které vycházely z přírodních rezervoárů, to znamená z různých netopýrů a podobně. Na modelovém zvířeti (mezihostiteli viru) se ten virus zřejmě dostal ven, dostal se na trh a začala celosvětová katastrofa,“ prohlásil Prymula.

Konspirace. Hypotéza. Anebo realita?

Na počátku pandemie nemoci covid-19, které dodnes podlehlo více než 18 milionů lidí (v Česku přes 40 tisíc) byla WHO kritizovaná za shovívavý přístup k Číně, která za rozšíření viru odmítala jakoukoliv odpovědnost.

Analýzy zrodu pandemie se soustředily na wuchanské tržiště s divokými zvířaty, které se nachází poblíž laboratoří a kde se vyskytla podstatná část případů nemoci u prodejců. Organizace přistoupila na čínský výklad, že únik z laboratoří Wuchanského virologického institutu, je pouhá „konspirační teorie“.

Nyní je WHO méně rezolutní. Ve svých prohlášeních upozorňuje, že žádnou hypotézu, tedy ani hypotézu úniku z laboratoře, nevylučuje.

Pohled na institut ve Wuchanu z ptačí perspektivy. Vzešla z něj pandemie covidu? | zdroj: Profimedia

„Všechny hypotézy musí zůstat na stole, dokud nebudeme mít důkazy, které nám umožní vyslovit nebo vyvrátit určité hypotézy. Jediný způsob, jak můžeme pokročit, je plná spolupráce všech zemí, včetně Číny,“ řekl Tedros tento měsíc během brífíngu, na němž informoval zástupce států WHO o vývoji pandemie.

Proč je podezření na laboratoř silné

Podezření, že viníkem pandemie covidu-19 není příroda, ale institut, v němž Číňané testují léky a vakcíny proti chorobám vyvolaným viry typu SARS, zesílilo po loňském výzkumu vědců ze dvou australských univerzit – Flindersovy a Trobeovy.

Z analýzy viru SARS-CoV-2, zveřejněné v magazínu Scientific Reports, vědci vyslovili závěr, že koronavirus mohl být vytvořen v experimentu s buněčnou kulturou v laboratoři.

Výzkumníci modelovali schopnosti viru z počátku pandemie na superpočítači. V simulaci prováděli výpočet síly vazby proteinů čepičky viru na receptory buněk u různých druhů. Z toho srovnávali schopnost viru nakazit člověka a dvanáct různých zvířat.

Cílem bylo zjistit víc o původu viru i o tom, do jaké míry jsou jím ohrožena domácí nebo hospodářská zvířata. Výsledek vědce překvapil. Ukázalo se, že u člověka byla zmíněná vazba nejsilnější z posuzovaných druhů, dokonce silnější než u netopýrů a luskounů.

„Zjistili jsme, že virus byl dobře přizpůsoben k vazbě na lidské buňky, a to mnohem líp než k vazbě na buňky jakéhokoli jiného živočišného druhu. To je velmi neobvyklé, protože když se virus dostane na zvíře a pak přeskočí na člověka, tak se dá očekávat, že bude mít nižší vazbu na lidské buňky než na původní hostitelské zvíře. My jsme ale zaznamenali opak,“ shrnul studii její vedoucí profesor Nikolaj Petrovskij.

Čínští představitelé únik nebezpečných virů z vědeckého pracoviště popírají. Upozorňují, že v institutu pracují výzkumníci ve čtvrtém nejvyšším stupni biologického zabezpečení a zdůrazňují, že jeho pracoviště byla postavena za asistence západních expertů. Odvolávají se také na inspekci WHO ve wuchanské laboratoři.

Věda vs. politika

Mezinárodní skupina expertů loni v únoru ve službách Světové zdravotnické organizace pátrala v Číně po původu viru SARS-CoV-2. Jenže vyšetřovatele Číňané pustili do wuchanského institutu jen na několik hodin, takže o auditu nemohla být řeč.

Kolorované částečky koronaviru (červené) v elektronovém mikroskopu. | zdroj: Profimedia

Zpráva, kterou tým vydal v březnu, označila únik viru z laboratoře za „nepravděpodobný“. Jenže v 34členné skupině bylo 17 Číňanů a dohadování o konečné verzi zprávy z inspekce trvalo šest týdnů. Někteří experti mají za to, že je v ní víc politických kompromisů než vědeckých závěrů.

Důsledek inspekce každopádně nebyl takový, jaký si Číňané přáli. Podezření, že pandemie začala nehodou v čínské vědecké instituci, nerozptýlila. Spíš naopak, posílila ho.

„Zatím nemáme jasné odpovědi na to, odkud se pandemie vzala a jak se dostala do lidské populace. Pochopení původu viru je přitom z vědeckého hlediska klíčové a potřebné k tomu, abychom mohli předejít budoucím epidemiím a pandemiím,“ píše ve zmíněné zprávě o vývoji pandemie šéf WHO Tedros.