Epidemie covidu je za námi, mnozí se však s důsledky choroby potýkají dodnes. Trpí roztěkaností, vynechává jim paměť, jejich myšlení je zpomalené. To vše jsou příznaky mozkové mlhy (anglicky brain fog), kterou ve světě trpí miliony lidí.

Nový výzkum, který posuzoval mentální důsledky covidu-19, zjistil další znepokojivá fakta o dopadech nemoci na duševní kondici. Ve studii, v níž zkoumali 46 pacientů, neurologové z britských univerzit dospěli k závěru, že mentální dopady těžkého covidu se mohou vyrovnat zestárnutí o 20 let – přechodu z 50 na 70 let, anebo ztrátě 10 bodů na škále inteligenčního kvocientu (IQ).

To znamená, že co do duševních schopností člověk z průměrným IQ může klesnout do skupiny podprůměrných, případně ze skupiny nadprůměrných do skupiny průměrných.

Ve studii publikované v časopisu eClinical Medicine se píše, že cílem výzkumníků nebylo ty, kteří těžký covid prodělali, znepokojit, ale prozkoumat, jak závažné jsou kognitivní změny a jak se dají zmírnit.

Znepokojivé výsledky

„Existuje velké množství lidí, kteří po mnoha měsících od covidu mají problémy s kognicí (s poznávacími schopnostmi). Musíme se proto podívat na to, co se dá udělat, abychom těmto lidem pomohli,“ cituje magazín Science Alert hlavního autora studie, neurovědce Adama Hampshirea z Královské univerzity v Londýně (Imperial College London).

Experimentu se zúčastnilo 46 lidí, z nichž 16 bylo během pobytu v nemocnici na mechanické ventilaci. Šest měsíců po infekci na ně výzkumníci dohlíželi pomocí testovacího nástroje Cognitron, aby zjistili, jak si vedou v oblastech, jakými jsou paměť, pozornost, uvažování, úzkost, deprese a posttraumatická stresová porucha.

Vědci neměli výsledky testů z doby před tím, než tito jedinci onemocněli covidem. Výsledky proto srovnali se širokou skupinou 66 tisíc lidí, kteří odpovídali jejich věku. Z toho zjišťovali, zda a nakolik se data pacientů odchylují od očekávaného skóre.

Výsledky ukázaly, že ti, kteří přežili těžký covid, byli výrazně méně přesní v úsudku a jejich odezva na podněty byla pomalejší. Částečně dobrou zprávou je, že po určité době se objevily známky zlepšení. Nebyly však výrazné.

„Některé pacienty jsme sledovali až deset měsíců po jejich akutní infekci, takže jsme viděli zlepšení, ale jen velmi mírné. Byl to krůček správným směrem. Je však možné, že někteří z těchto jedinců se nikdy plně nezotaví,“ upozorňuje ve Science Alert další z výzkumníků, který se podílel na studii, neurolog David Menom z Univerzity Cambridge.

Vědci to zatím nedokážou vysvětlit

Vědci ve studii připomínají, že se zaměřovali pouze na pacienty s těžkým průběhem covidu. Byly však vypracovány další studie, které ukazují, že i lehké případy mohou mít kognitivní dopady. Dosud přitom vědci nemají jasno v tom, proč virus SARS-CoV-2 způsobuje kognitivní úpadek.

Předchozí výzkum nicméně ukázal, že během těžkého covidu snižuje mozek spotřebu glukózy v mozkové síti, která se podílí na pozornosti, řešení problémů a pracovní paměti. Je také známo, že virus může přímo ovlivnit mozek.

Nová studie upozorňuje na výzkum oxfordských vědců, zveřejněný na webu medRxiv, v němž se ukázalo, že v šedé kůře mozkové lidí, kteří prodělali covid, je rozdíl vůči lidem, kteří covid neprodělali. Tloušťka její tkáně v oblastech mozku známých jako frontální a temporální laloky byla ve skupině lidí, kteří covidem prošli, nižší než ve skupině, která covid na vlastní kůži nepoznala.

Někteří vědci však mají za to, že větší váhu než přímá infekce má kombinace nepřímých vlivů, jako jsou nižší přívod kyslíku nebo krve do mozku, krevní sraženiny a mikroskopické krvácení. A přibývá indicií, že i imunitní a zánětlivá reakce těla může mít významný dopad na mozek.

Pokud se tedy měsíce po zotavení z covidu necítíte v dobré duševní kondici, můžete se utěšovat tím, že v tom nejste sami.