V Arktidě převažuje sněžení nad deštěm. Jak jinak, vždyť to je oblast přiléhající k severnímu pólu. Podle nové studie kanadských vědců tam však v budoucnu převládne déšť. A bude to mnohem dřív, než se dosud předpokládalo.

Oblasti kolem severního pólu patří k těm, které se oteplují nejrychleji. Během posledních několika desetiletí tam teploty rostou zhruba dvojnásobnou rychlostí než ve zbytku světa.

Prší tam, kde jsme to zatím neviděli

Letos v srpnu ohromil vědce déšť na nejvyšším místě grónského ledovce v nadmořské výšce 3216 metrů. Zaznamenali ho tam poprvé v historii. Zjevně to však nebylo naposledy.

Státy se v Pařížské dohodě usnesly, že razantním omezením fosilních paliv udrží globální oteplování na konci století na hranici, která bude jen o 1,5 až dva stupně Celsia výš, než globální teplota na počátku industriálního věku. Současné tempo oteplování však naznačuje, že to není reálný cíl a v roce 2100 bude průměrná teplota výš.

Autoři nové studie zveřejněné ve vědeckém žurnálu Nature Communications využili k dlouhodobé předpovědi arktického podnebí nejnovější klimatická data. Vyplynulo z nich, že přechod ze sněhu na déšť nastane o desítky let dřív, než se původně předpokládalo. Nejdramatičtěji se přitom změny klimatu projeví v podzimních měsících.

Modelování naznačilo, že v Arktidě bude déšť na podzim převládat už do roku 2060 nebo 2070, tedy ještě za života mileniálů.

Původní modely přitom s touto změnou počítaly až po roce 2090.

„Změny budou závažnější a nastanou mnohem dřív, než se odhadovalo. Budou mít obrovské důsledky pro život v Arktidě i mimo ni,“ cituje agentura AFP hlavní autorku studie Michelle McCrystallovou, klimatoložku z Manitobské univerzity v Kanadě.

Arktida může urychlit globální změnu klimatu

Důsledky zmíněných změn budou rychlejší globální oteplování, stoupající mořská hladina způsobená táním ledu, ale třeba i hladovění sobů. Když místo sněžení prší, zemský povrch pokryje v noci led. Sobi se potom přes něj nemohou dostat k potravě, kterou především na podzim a v zimě tvoří lišejníky.

Vědci se navíc domnívají, že rychlé oteplování v Arktidě povede ke změně jetstreamu (proudění vzduchu o rychlosti stovek kilometrů v hodině ve vyšších vrstvách atmosféry ze západu na východ), a tím i k častějším výskytům extrémních povětrnostních jevů, včetně záplav a veder v Evropě, Severní Americe i Severní Asii.

Nejen v těchto oblastech však změny v Arktidě pocítíme. Změny arktického podnebí výrazně ovlivňují globální klimatický systém a začínají urychlovat jeho proměny víc, než předpokládaly nedávné projekce.

„Časté a husté sněžení v Arktidě je důležité pro celý region, ale i globální klima, protože sníh odráží hodně slunečního záření do vesmíru. Voda, která je tmavší než led či sníh, sluneční paprsky spíš pohlcuje,“ upozornila Michelle McCrystallová.

Zasněžená Arktida tak může plnit funkci brzdy globálního oteplování. Zato Arktida bez sněhu bude fungovat jako jeho plynový pedál.