Lidský vliv na globální oteplování má kořeny už v polovině 20. století, tvrdí NASA

- Příroda autor: Radek Chlup

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Studie publikovaná v časopise Nature srovnala predikovaná a reálná data o původní vlhkosti s cílem hledat lidské vlivy v historii lidstva. Pomocí modelů mohli vědci odhalit globální vzorec regionálních charakteristik sucha a vlhka, způsobený klimatickou reakcí na skleníkové plyny. Nárůst skleníkových plynů byl zaznamenán už na počátku 20. století, od této doby oteplování pokračovalo. Vědci si uvědomili, že pomocí dat, jako jsou srážky a historická data rekonstruovaná z prstenců kmenů stromů, se tato historická data mohou srovnávat s těmi dnešními.

NASA v současnosti měří vlhkost půdy z vesmíru. Nyní byla využita starší studie Palmer Drought Severity Index (PDSI). PDSI průměruje vlhkost půdy v letních měsících pomocí údajů, jako jsou srážky, teplota vzduchu a odtok vody. Jelikož poskytuje výzkumníkům průměrnou vlhkost půdy s velkým časovým rozpětím, dá se PDSI využívat k odhalení změn klimatu v minulosti.

Nápomocné byly i atlasy sucha – mapy probíhajícího sucha v historii, ve kterých hrají roli stromové prstence. Tloušťka letokruhů ukazuje vlhké a suché roky v průběhu života stromů. "Tyto přirozené záznamy se vracejí zpět o staletí," říká hlavní autorka studie Kate Marvelová – vědecká pracovnice z  NASA Goddard Institute for Space Studies (GISS) a Kolumbijské univerzity a dodává: "Máme ucelený obraz o globálních podmínkách sucha, které se táhnou zpět do historie, a je neuvěřitelně kvalitní."

Oteplování zastaveno kouřem a sazemi v atmosféře

Výzkum hovoří především o roku 1950, kdy došlo asi k největšímu znečištění ovzduší. Mezi lety 1950 až 1975 nastalo celkové ochlazení a zvlhčení atmosféry. Tým přesně neví, proč došlo k zastavení oteplování, ale přičítá to aerosolu nebo obrovskému množství částic v atmosféře.

Před přijetím legislativy o kvalitě ovzduší bylo do ovzduší vypuštěno veliké množství kouře, sazí, oxidu siřičitého a dalších částic, což mohlo vést k zablokování slunečního světla a zastavení oteplování. Aerosoly jsou mnohem těžší k modelování než skleníkové plyny, i tak jim výzkumníci přikládají velký význam. V tomto ohledu je ale nutné provést výzkumy, které budou založeny na definitivním spojení aerosolů a globálního oteplování.

Po roce 1975 opět začal trend celkového oteplování. Výzkumníci varují, že sucha budou častější a závažnější, což může způsobit nedostatek vody, potravin a bude to mít neblahé následky pro lidské zdraví. Dojde k ničivým požárům a konfliktům mezi národy, které se mezi sebou budou přetahovat o zdroje. Studie byla inovativní především v tom, že předložila velký obraz globálního sucha.

Klimatická detektivní práce

Jednotlivé regiony mohou mít přirozenou variabilitu, což znemožňuje stoprocentně říci, že za oteplování může lidský zásah. Atlas sucha ale odhalil varovné signály, když došlo k rapidnímu oteplení ve více regionech zároveň. Podle odborníků je to taková klimatická detektivní práce. Sleduje se, zda nevysychají oblasti, které by měly být přirozeně vlhčí a naopak, jestli vlhké oblasti nejsou vlhčí, než mají být, a suché oblasti sušší, než mají být.

Předchozí hodnocení národních a mezinárodních organizací, které se zabývají klimatickými změnami, přímo nesouviselo s trendy v globálním měřítku sucha a vlivu člověka na oteplování. Může za to nedostatek důkazů o těchto vazbách. "Součástí naší motivace bylo, abychom se všemi těmito pokroky v našem chápání přirozených a lidských změn klimatu mohli odpovědět na otázku – mohli bychom rozpoznat lidské vlivy na sucho? Ano," říká Ben Cook –  klimatolog na GISS a Kolumbijské univerzitě a spoluautor studie, "Změny klimatu nejsou jen budoucím problémem. Ovlivňují globální vzorce sucha, hydroklima, trendy, variabilitu, a to se děje už teď. A očekáváme, že tyto trendy budou pokračovat, dokud budeme nadále oteplovat svět."

Studie byla publikována v Nature.

Tagy: globální oteplování klimatické změny věda a poznání ekologie a ochrana životního prostředí