Dinosaurus, který létal, měl peří dávno před ptáky

2. 11. 2020 – 20:55 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:

Dinosaurus, který létal, měl peří dávno před ptáky
Opeřený archaeopteryx. | zdroj: NHMPL

Nový výzkum odhalil tajemství dinosauřího pírka, jedné z nejvýznamnější fosilií.

Létající dinosaurus, který byl dlouho pokládaný za ptáka, měl peří. K takovému závěru dospěla studie paleontologa Ryana Carneyho z Univerzity Jižní Florida.

Výzkum jeho týmu uzavřel osmiletý spor o původ jedné z nejvýznamnější fosilií – zkamenělinu dinosauřího pírka objeveného před více 150 lety v Bavorsku. Vědci měli za to, že patří dinosaurovi z pozdní jury, druhu Archaeopteryx litographica. V posledních osmi letech to však někteří paleontologové zpochybnili.

fossil Fosílie archaeopteryxe. | zdroj: BSPG

Nová studie dokládá, že tento druh dinosaura byl opeřený. Tím ale vrhá stín pochybností na opeření větších dinosaurů.

Velká péřová zápletka

Bývaly časy, kdy většina lidí měla dinosaury za elegantní a hladká monstra připomínající především plazy. Již od devadesátých let se však v odborných kruzích vedou debaty o tom, zda přinejmenším část dinosaurů nebyla ve skutečnosti opeřená.

Sotva se to však dá prokázat. Peří se nám ve fosiliích uchovává – podobně jako jiné měkké tkáně, tedy třeba kůže – mnohem hůř a obvykle podléhá rozkladným procesům.

Nejznámější péřovou zápletkou je 159 let stará fosilie archeopteryxe. Tento druh žil před 151 až 148 miliony let a většina jeho zkamenělin zkameněliny byla odkryta v solnhofenských litografických vápencích. Živočich dorůstal délky 40 až 50 centimetrů, vážil půl kilogramu a rozpětí jeho křídel se odhaduje na 70 centimetrů.

profimedia-0102211329 jurassic u Kresba zachycující jurskou faunu – zvířata, která žila v období druhohor (před 206 až 144 miliony let). Vlevo nahoře letí ptakoještěr rhamphorhynchus. Skupina diplodoků se pase v pravém horním rohu, vlevo dole kráčí stegosaurus. V popředí jí vejce ornitholestes. Poblíž něj sedí prapředek dnešních ptáků archaeopteryx. Vlevo allosaurus požírá dryosaura. | zdroj: Profimedia.cz

Problém je, že spojení objevené 159 let staré fosilie peří a archeopteryxe bylo dosud spíše kauzální. Jednoduše řečeno: Pírko bylo objeveno na místě, kde byl později objeven i archeopteryx. Ale nebylo objeveno přímo s ním.

Detektivové na stopě brka

Paleontolog Carney se svými spolupracovníky analyzoval fosilii pírka, a porovnával ji s peřím dnešních ptáků. Kromě toho výzkumníci znovu prozkoumali třináct známých fosilií celé kostry archeopteryxe spolu s dalšími náznaky peří – a také si posvítili na detailní skeny prapůvodní kresby fosilizovaného pírka, kterou vytvořili paleontologové ještě v devatenáctém století.

Vědce především zajímaly anatomické vlastnosti peří. Dospěli k tomu, že stavba dnešních per je identická s fosilizovaným perem z éry dinosaurů. Pero svou šířkou i délkou připomíná křídlovku –horní skryté peří, které za letu pomáhá létajícímu tvoru manévrovat).

Závěry jsou jasné – na základě podobnosti lze definitivně říct, že prastaré pírko je přímým předchůdcem dnešního ptačího peří. A to s vysokou pravděpodobností znamená, že patřilo právě archeopteryxovi a nikoli jinému druhu dinosaurů.

"Staleté tajemství jsme vyřešili detailní detektivní prací. Výzkum starých fosilií jsme kombinovali s novými technikami a také se studiem odborné literatury," řekl Ryan Carney k výzkumu publikovaném v magazínu Scientific Reports.

zdroj: YouTube

Opeřený status archeopteryxe znamená, že prehistorické pírko nepatřilo jinému druhu. Je ale stále velkou otázkou, zda a jak byli opeření jiní dinosauři dané epochy.

Jurské otazníky

Od roku 2012 se většinový názor odborníků začal klonit na stranu péřového křídla, které tvrdí, že peří měli například i velociraptoři, Kulindadromeus zabaikalicus a dost možná i mladí T. rexové. Jeden z letošních výzkumů, které se zabývaly dinosaury, však dospěl k závěru, že ptakoještěr pterosaurus byl 'holátko' bez peří.

Příští vědecké práce každopádně budou mít, co zkoumat, než se dostanou dál v odhalení povahy prehistorické dinosauří pokožky.

zdroj: YouTube

Zdroje:
Scientific Reports

Nejnovější články