Ke zrození dinosaura bylo zapotřebí mnoho času. Uvnitř vajíčka prožívali vládci Jurského parku období dlouhé od tří do šesti měsíců, podle toho, jak byli velcí. Je to mnohem více než se v minulosti myslelo. Pomalý vývin doprovázelo období klimatických změn, neustálých erupcí a pádu meteoritů. Právě pomalost vývinu dinosaurů mohla přispět k jejich vyhynutí a naopak k rozmnožení zvířat, která se vyvíjejí rychleji, jako jsou savci, ptáci, obojživelníci a plazi. Uvádí se to ve studii, kterou uskutečnili vědci z Floridské univerzity a která byla zveřejněna na stránkách časopisu PNAS.

Studovat vývoj embrya druhu, který vyhynul před 65 miliony let, se může zdát nemožné. A dosud tomu tak bylo. Ale vědci z Floridské univerzity pod vedením Gregoryho Ericksona měli nápad: studovat zuby, zvláště jejich růstové linie, které vznikají den ze dne. "Je to jako letokruhy u stromů," vysvětluje Erickson. "Denně je kladena jedna vrstva na druhou. Doslova jsme je počítali, abychom zjistili věk embryí," dodává.

Zkoumaná embrya patřila dvěma dinosaurům různého druhu. Ten malý byl Protoceratops nalezený v poušti Gobi v Mongolsku. Byl to býložravec velký jako ovce, jehož vajíčka vážila kolem 200 gramů a který se rodil po téměř třech měsících inkubace. Ten velký byl Hypacrosaurus objevený v kanadské provincii Alberta. Byl dlouhý až devět metrů a jeho vejce vážila kolem čtyř kilogramů. Mláďata se rodila po šesti měsících inkubace. Dosud se soudilo, že se mláďata rodila dříve, po 40 dnech u malých druhů a po 80 dnech u těch velkých.

Po vylíhnutí ještě rok dospívání

Američtí vědci použili velmi silné mikroskopy s rozlišovací schopností jednoho mikrometru (tisícina milimetru), s nimiž mohli sledovat růstové linie zubů (nazývané von Ebnerovy linie). Pro paleontology znamená odhadnutí rychlosti růstu dinosauřího mláděte rovněž možnost trochu objasnit genealogický strom nejstaršího života.

"Největší tajemství dinosaurů se týká právě jejich embryologie. Byla inkubace jejich vajec pomalá jako u jejich bratranců plazů, krokodýlů a ještěrek, anebo rychlá jako u ptáků? Přednost se vždy dávala druhé hypotéze," uvádí Erickson. Nynější výzkumy však tento názor vyvrátily (ptáci se ve vajíčku vyvíjejí 11 až 85 dní).

Prodloužená inkubace byla jak pro malé dinosaury, tak pro jejich rodiče plná nebezpečí: mohl přijít predátor, samice mohla mít nedostatek potravy nebo náhle mohly přijít záplavy. I po vylíhnutí potřebovala tato zvířata asi jeden rok, než dosáhla pohlavní dospělosti. Takové podmínky rozhodně nenapomáhaly existenci dinosaurů v době změn, které nastaly před 65 miliony let, na konci křídy, kdy tito záhadní představitelé pravěkého života vyhynuli.