Novinka neudeřila jako rána z čistého nebe. Už starší studie odhalily způsob, jak s pomocí kmenových buněk uměle vytvořit konstituenty raného embryonální stádia savců zvané blastocysta. To za běžných podmínek vzniká během pěti dnů (u lidí, u myší po dni) od oplodnění vajíčka a je složené ze zhruba 100 buněk rozdělených na vnější trofoblastické a vnitřní embryonální buňky.

Problém byl v dalším vývoji buněk – vědci nebyli s to vnější a vnitřní buňky zkombinovat, a vytvořit tak plnohodnotnou blastocystu, která by se vyvíjela dále. Právě vnější a vnitřní komponenty blastocysty se totiž následně dělí a vyvíjí na "skutečné" embryo uvnitř, potažmo placentu vně.

Nový model raného embryonálního vývoje vyvinutý vědci z Maastrichtské univerzity a Královské akademie věd a umění z Nizozemska nám však konečně otevírá pohled i na tuto doposud neznámou fázi vývoje organismu.

Jiné výzkumy tuto fázi obešly a věnovaly se pozdější fázi embrya, Nizozemce ale zajímal skutečný počátek nového života – a ve svém pátrání uspěli. Podařilo se jim vytvořit první předimplantované umělé embryo složené i z vnějších trofoblastických buněk.

Svému vynálezu vědci říkají blastoid.

Blastoid přichází

Tým Nicolase Rivrona, vedoucího holandské studie, začal s vývojem buněk odděleně stejně jako dříve. Když však poté trofoblastické a embryonální buňky vložil do speciálně vyvinuté látky, tato podpořila jejich doposud stagnující vzájemnou komunikaci. Díky tomu se buňky začaly samy formovat do blastoidu připomínajícího blastocyst.

Když bylo toto umělé embryo následně implantováno do těla pokusných myší, vyvolalo stejnou přirozenou reakci organismu jako při běžném těhotenství. Buňky se začaly dále dělit a propojovat s organismem matky. Bezprecedentním úspěchem je navíc skutečnost, že je možné tuto metodu replikovat ve velkém.

"Vůbec poprvé můžeme studovat vývoj organismu takto podrobně a již v této fázi zkoumat, co by mohlo ohrozit těhotenství," sdělil Rivron pro server Research Gate, "Tento objev nám také umožní vyvinout efektivnější antikoncepci a omezit problémy, které by nesprávný vývoj plodu mohl způsobit v dospělosti."

Je nasnadě, že naše chápání embryonálního vývoje má stále jisté mezery. V první řadě se podařilo blastoidy otestovat prozatím jen na myších – případné budoucí analogy s sebou zřejmě ponesou zcela nové výzvy. S každou podobně úspěšnou replikací se však naše znalosti postupně prohlubují. Ruku v ruce s tím stoupá i šance, že dědičné choroby, neplodnost i komplikace během těhotenství se v dohledné době stanou přežitkem minulosti.

Studie byla publikována v Nature.