Příliš dlouhá pracovní doba se může stát zabijákem. Z obsáhlé studie vyplývá, že na následky přepracování, jehož důsledkem bývají srdeční nemoci nebo mrtvice, rok co rok na celém světě zemřou stovky tisíc lidí.

Hazard se zdravím

Nejobsáhlejší studii svého druhu, která se zabývá dopadem odpracovaných hodin na lidské zdraví, vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce (ILO).

Metastudii, která analyzuje 37 studií o ischemické chorobě srdeční, 22 studií o cévní mozkové příhodě a údaje z více než 2300 průzkumů shromážděných ve 154 zemích mezi roky 1970 až 2018, zveřejnil odborný časopis Environment International. 

Vědci v ní dospěli závěru, že v roce 2016 zemřelo na mozkovou mrtvici nebo na srdeční onemocnění spojené s nadměrným počtem pracovních hodin na 745 000 lidí. To je o 29 procent víc než v roce 2000. Kromě toho na přepracovanost doplatilo dalších 23,3 milionu jedinců zdravotním postižením.

U těchto lidí se projevily důsledky toho, že pracovali 55 hodin týdně a víc. Studie přitom odhaduje, že v globální populaci, tráví takovou „nálož času“ v práci 488 milionů lidí.

„Tak dlouhá práce je hazard se zdravím,“ řekla k výsledkům analýzy Maria Neiraová, ředitelka oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních dopadů na zdraví ve WHO.

Studie zaznamenala u lidí, kteří pracují 55 hodin týdně, anebo dokonce víc, o 35 procent vyšší riziko smrti v důsledku mozkové mrtvice a o 17 procent častější úmrtí následkem ischemické choroby srdeční v porovnání s těmi, kteří tráví v práci 35 až 40 hodin týdně.

Výzkumníci zjistili, že nejvíc obětí nemocí z přemíry práce tvoří muži (72 procent). Dopad velkého množství odpracovaných hodin se u nich projevil častokrát později, někdy i desítky let poté, co pracovali nad běžnou dobu.

„Většinu úmrtí z přemíry práce jsme zaznamenali mezi muži umírajícími ve věku 60 až 79 let, kteří pracovali 55 nebo více hodin týdně ve věku od 45 do 74 let,“ píše se ve studii.

Největší míru úmrtí a poškození zdraví v důsledku pracovního přetížení přitom vědci zjistili v jihovýchodní Asii a nejnižší v Evropě, kde platí striktní pracovní zákonodárství.

Za pandemie může být ještě hůř

Ačkoliv se zpráva nezabývá obdobím pandemie covidu-19, WHO se obává, že nárůst množství práce odváděné na dálku a globální zpomalení ekonomiky mohly situaci zhoršit. Práce z domova se stala běžnou v mnoha průmyslových odvětvích a častokrát smazala hranice mezi domovem a prací i mezi prací a odpočinkem.

„Pandemie covidu-19 výrazně zhoršila způsob, jakým mnoho lidí pracuje,“ napsal ke studii ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a upozornil: „Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční nemoci. Vlády, zaměstnavatelé a pracovníci musí spolupracovat, aby se dohodli na zásadách, které ochrání zdraví pracovníků.“