Výzkumníci z univerzity v japonském městě Kjúšú jako první na světě přivedli na svět myši z kultivovaných vajíček. Vytvořili je z kmenových buněk a nechali dozrávat v umělém vaječníku.

Je to první případ, kdy se podařilo vypěstovat funkční vaječné buňky mimo tělo savce. Samotná myší embrya vyrostla v děloze myší samice a původní kmenové buňky byly odebrány živým hlodavcům.

Tento experiment, který vědci popisují v magazínu Science, je významným pokrokem ve snaze napodobit proces rozmnožování – a pokusit se o to ve větším měřítku.

Děti z ‚jiné‘ zkumavky

Kmenové buňky dnes můžeme snadno ve velkém množství získat z buněk kůže. Nová metoda by tedy mohla vést k výrobě velkého množství kvalitních pohlavních buněk pro další použití.

Tým doktora Katsuhiko Hajašiho z Kjúšú se o techniku, která dostala jméno in vitro gametogeneze (IVG), zajímá především z výzkumných důvodů. Pokud ale budou vědci schopni studovat pohlavní buňky v různých fázích vývoje, můžeme zjistit cenné poznatky o vzniku nového života.

Metoda IVG by tak mohla vést k novým terapiím pro neplodné páry, které jsou dnes odkázány na „tradiční“ děti ze zkumavky, tedy IVF (in vitro fertilizace) terapii.

Nová IVG metoda, otevírá několik nových možností, jak oplodnění dosáhnout. Například ženy, které trpí nádorovým onemocněním dělohy, často vlivem nemoci či její léčby o svá vajíčka přijdou. Pokud by však bylo možné nová vajíčka získat z buněk kmenových, znamenalo by to naději pro ty páry, kterým IVF metoda nedokáže pomoci.

Pokrok se nedá zastavit

Hajašiho tým vytvořil z kmenových buněk první myší vajíčka již v roce 2016. Dokonce již tehdy se podařilo přivést na svět zdravé myši. Vědci však ještě nedokázali přesunout mimo tělo celý proces vzniku vajíček z kmenových buněk. Vajíčka vyrobená ve zkumavce se nemohla přirozeně vyvíjet mimo vaječník.

Aby buňky dozrály do použitelnosti, museli je vědci nechat dozrát v prostředí tkání vaječníků. To ale nedovoluje použít IVG jako terapii neplodnosti. Výzkumníci se proto poté zaměřili na to, co z prostředí dělohy procesu dozrávání pomáhá.

Ukázalo se, že klíčem k řešení jsou podpůrné buňky dělohy, které vylučují nezbytné hormony a další živiny pomáhající dozrávání vaječných buněk. Postupně tak vědci napsali recept perfektního prostředí, které mělo stejné vlastnosti jako prostředí dělohy.

Poté, co vytvořili chemicky věrné napodobeniny dělohy i s podpůrnými buňkami, bylo ještě nutné ke zrání přidat další nezralé vaječné buňky, rovněž vyrobené z kmenových buněk. Společně se pak buňky v různých fázích zrání spojily v malé vaječníkové folikuly, přičemž podpůrné buňky vytvořily bublinu, která obemkla vyvíjející se vajíčko.

Nakonec byla zralá vajíčka oplodněna spermiemi, transplantována myším samicím a po úspěšném těhotenství se zrodily první myši, které ještě jako vajíčka vznikly ve zkumavce.

Kde to skončí?

Je nasnadě, že v metodě lze jít ještě dál. Časem se patrně dočkáme prvního úspěšného oplodnění spermiemi vyrobenými z kmenových buněk, stejně jako ultimátního milníku, kterým budou děti bez těhotenství matky.

Bude to nejspíš trvat další desetiletí, ale je zjevné, že nynější prvenství japonského týmu je jen dílčím krokem na dlouhé cestě v poznání tajů zrození.

Skončí to takhle? | zdroj: Profimedia