Tyranosaurus se objevil zhruba před 68 miliony let a po několik dalších milionů let obýval západní části dnešní Severní Ameriky. Spolu s příbuznými dvounohými dravci pozdní křídy, mezi kterými se nacházel i předek ptáků, ho můžeme zařadit do skupiny teropodních dinosaurů.

Největší tyranosauři mohli dosahovat délky kolem patnácti metrů a v bocích – na nejvyšším místě těla – mohli narůst do výšky kolem pěti metrů. S vahou blížící se možná až deseti tunám rozhodně patřili mezi největší suchozemské predátory všech dob.

Paleontologové už sice mezi dravými dinosaury objevili větší druhy, ale na místě symbolu nemilosrdného predátora tyranosaury asi jen tak někdo nenahradí.

Na rozdíl od prvních let paleontologického výzkumu však v poslední době čím dál více odborníků zpochybňuje představu tyranosaura jako dokonalého lovce. Někteří paleontologové ho považují spíše za mrchožrouta.

Další upozorňují na to, že během individuálního vývoje mohl projít několika velikostními stupni, na každé úrovni preferoval jinou kořist a s každým velikostním skokem se trochu změnily jeho lovecké zvyky. Nelze tak vyloučit, že mnoho nálezů popsaných jako menší druhy teropodních dinosaurů mohou ve skutečnosti tvořit mladí tyranosauři.

S nejistotou ohledně životního stylu tyranosaurů se pojí velký rozptyl odhadů maximální rychlosti jejich pohybu – od hodnot nedosahujících ani lidského běhu až po 75 km/h. Výraznou komplikací je vzácnost dobře zachovaných otisků tyranosauřích chodidel.

Žádná z dosud nalezených stop navíc nebyla vytvořena při běhu a nelze tak vyloučit ani možnost, že tyranosauři, přinejmenším v dospělosti, vůbec, nebo téměř vůbec neběhali.

Nedávný objev z amerického Wyomingu ovšem umožnil daleko fundovanější odhad rychlosti tyranosauřího pohybu. Paleontologové tam na pískovcovém podkladu objevili nepřerušenou a dobře zachovanou sekvenci tří tyranosauřích šlápot.

Stopy tříprstých chodidel jsou dlouhé 47 cm a mezi dvěma nejvzdálenějšími prsty dosahují šířky 37 cm. Délka kroku, tj. vzdálenost mezi patami první a třetí stopy, činí zhruba 330 cm. Podle velikosti tlap a délky kroku tak lze usuzovat, že je vytvořil spíše odrostlejší mladý jedinec než plně vzrostlý samec či samice.

S pomocí kvantitativních modelů došli paleontologové k závěru, že původce wyomingských stop mohl dosahovat výšky okolo jednoho a půl až dvou metrů. Třebaže stopy zaznamenávají pouze chůzi tyranosaura, lze z nich celkem spolehlivě odvodit, že se jeho běžná rychlost pohybovala okolo 4,5 až 8 km/h.

Tato hodnota jen lehce převyšuje rychlost volné chůze u člověka. Na druhou stranu, dokonce i tento výsledek umožňuje vyloučit odhady předpokládající extrémně pomalý pohyb dospělých tyranosaurů. Odhadnutá rychlost se pohybuje v rozmezí typickém pro drobnější dravé teropody a převyšuje standardní rychlost pohybu jeho nejčastější kořisti, hadrosaurů.

Sečteno a podtrženo, maximální rychlost tyranosaurů stále neznáme. Podle celkem svižné rychlosti jejich chůze se však zdá velmi nepravděpodobné, že by se živili výhradně jako mrchožrouti. Nepřímé důkazy ukazují na to, že alespoň občas aktivně lovili, byť si vzhledem ke své velikosti zřejmě mohli dovolit luxus občas odehnat menší lovce od jejich kořisti.

Koneckonců, s takovou životní strategií by nebyli první ani poslední. Dokonce i dnes v přírodě můžeme nalézt tvory, kteří se živí podobným způsobem – africké lvy.