Hlavním areálem výskytu nejpočetnějšího antarktického druhu tučňáků je oblast Antarktického poloostrova a ostrovy v okolních mořích. Většina dat o úbytku tučňáků v důsledku klimatických změn pochází ze západní části poloostrova.

O populacích ve východní části oblasti se toho dosud mnoho nevědělo. Než satelitní snímkování odhalilo známky možných kolonií tučňáků na souostroví Danger Islands u severovýchodního výběžku Antarktického poloostrova…

Následná expedice odhalila a detailně kombinací pozemního a leteckého průzkumu s dronem prozkoumala kolonie na ostrovech. Ukázalo se, že pár malých kamenitých ostrovů hostí přibližně 750 tisíc hnízdících párů tučňáků, což je víc než celý zbytek východní části Antarktického poloostrova.  

Snímky satelitu Landsat jsou archivovány americkou agenturou pro geologický průzkum a jsou volně dostupné. Právě na těchto snímcích si vědci na tmavých skalách souostroví Danger Islands všimli bílých skvrn, které odpovídají znečištění guanem tučňáků.

O přítomnosti tučňáků na těchto ostrovech se sice vědělo dlouho, detailně prozkoumány ale byly jen dva ostrovy. Z části za to může jejich špatná dostupnost.

Souostroví leží v oblasti, kam proudy Wedellova moře přináší mořský led i uprostřed léta (léto je u Antarktidy v době, kdy je u nás zima, protože jde o jižní polokouli). Dostatek mořského ledu je uvažován jako jeden z důvodů, proč se tučňákům na Danger islands daří. Na rozdíl od západní části Antarktického poloostrova, kde s úbytkem mořského ledu pomalu mizí i tučňáci. Souostroví Danger Islands je proto navrženo jako nová rezervace mořských ptáků.

Při satelitním i leteckém snímkování vědci použili software pro práci s obrázky. U satelitních snímků vyznačili výzkumníci, jaká barva odpovídá oblastem pokrytým guánem, a měření velikosti znečištěné plochy, která odpovídá velikosti kolonie, už potom provedl počítač.

Podobně vědci postupovali u snímků z dronu, kde nastavili, jak má počítač poznat hnízda tučňáků. Dron létal nad každým z ostrovů automaticky a fotil takovým způsobem, aby se snímky ze 70 procent překrývaly. Z velkého počtu snímků se pak složila detailní letecká mapa jednotlivých ostrovů.

Výsledkem průzkumu je i zjištění, že kolonie na Danger Islands se v posledních několika desetiletích nejen nezmenšily, ale naopak mírně zvětšily.

Objev kolonií na Danger Islands zvýšil známé stavy tučňáků kroužkových, ale nijak nemění předchozí pozorování toho, že tučňáci postupně ubývají ze západní části oblasti Antarktického poloostrova v důsledku klimatických změn.

Nová studie však ukazuje význam kombinace různých metod při zjišťování početností ohrožených druhů i v těžce dostupných oblastech. Znalost početnosti a výskytu ohrožených druhů je nezbytná pro správné plánování ochranářských strategií. Je třeba také dodat, že nejde jen o tučňáky. Tučňáci jsou výrazní mořští živočichové a změny jejich početností mohou vypovídat o ekologii mořských společenstev.