Stavba nabitá moderními technologiemi má podle jejích tvůrců dosáhnout slávy Eiffelovy věže. Bude stát v jednom z nejrychleji rostoucích měst světa Šen-čenu, v deltě Perlové řeky u hranic s Hongkongem, v provinční metropoli, která je symbolem čínského vzestupu, obchodu a inovativních technologií.

Věž bude vypadat jako vznášející se fontána. Má připomínat fiktivní vyobrazení vzdušných měst budoucího světa. Představitelé města si od ní slibují, že bude světoznámou a vyhledávanou turistickou atrakcí.

Pohled na vyhlídkovou plošinu věže. | zdroj: Profimedia

Nebude ohromovat svou výškou, má se tyčit jen 268 metrů nad hladinu, zatímco Eiffelova věž přesahuje 300 metrů. Měla by však okouzlit designem a špičkovými technologiemi.

Věž bude postavena především z oceli, uhlíkových vláken a kevlarových lan. Fasáda bude porézní, což jí dodá odolnost proti poryvům větru. Bude v také ní oxid titaničitý, který neutralizuje nečistoty. Energii do zařízení věže dodají větrné turbíny.

Dominanta města bude stát na 99 samostatných pilířích. Jejím jádrem se má stát vyhlídková plošina určená pro odpočinek a také pro zážitek z dechberoucí vyhlídky. Budou na ní restaurace i stromy.

Pohled na věž ze „suterénu“ pod vodní hladinou. | zdroj: Profimedia

Projekt je dílem japonského architektonického studia Sou Fujimoto. Číňané ho vybrali v mezinárodní architektonické soutěži. Věž je pojmenována Qianhai New City Center Landmark.

Architekti ze Sou Fujimoto na svém webu píší, že si položili otázku, jak by měla věž vypadat, aby zaujala jako Eiffelovka.

Nahlíženo touto historickou paralelou se dá připomenout, že Eiffelova věž, postavená pro světovou výstavu, pořádanou v Paříži v roce 1889, byla obyvatelům města dlouho trnem v oku. Mezi její největší odpůrce patřily takové veličiny jako Guy de Maupassant, Émile Zola, anebo Alexandre Dumas.

Schéma věže se zelenou horní plošinou, zásobníky vody, větrnými turbínami, generátorem a porézní fasádou s příměsí oxidu titaničitého, která neutralizuje nečistoty ve vzduchu a zvyšuje odolnost pro poryvům větru. | zdroj: Qianhai New_City_Center_Landmark/k volnému použití

Schéma si zvětšíte rozkliknutím.

Eiffelovka (k jejíž konstrukci významně přispěl i český velikán Cimrman – zachyceno ve filmu Jára Cimrman ležící, spící) měla původně stát jen 20 let do roku 1909. Avšak začala být používána jako rozhlasový vysílač a meteorologická stanice, a tak se stala nepostradatelnou a byla zachována.

Pařížané ji však vzali na milost až tehdy, kdy jim začala vydělávat.