Lidé budou žít v domech z gigantických hub

MAGAZÍN - Technologie autor: Ladislav Loukota

Je to výstřední koncepce vizionářů z Utrechtu. Myšlenka, že váš dům poroste jako houba po dešti, však nezní špatně, nemyslíte?

Z koncepce nizozemských vědců si můžeme dělat legraci. Třeba tak, jako autor této koláže. Je ale opravdu scestná?

Z koncepce nizozemských vědců si můžeme dělat legraci. Třeba tak, jako autor této koláže. Je ale opravdu scestná?, zdroj: Archiv

Stavebnictví je jedním z největších zdrojů skleníkových plynů a znečištění obecně. Zatímco doprava, energetika a zemědělství procházejí pod tlakem požadavků na nižší emise revolučními změnami, domy se až na výjimky staví tradičními postupy. Základními materiály pro stavbu budov zůstávají beton, ocel a dřevo.

Nová studie mikrobiologů Hana Wöstena, Andrewa Adamatzkyho a jejich týmu z Utrechtské univerzity se zabývá konceptem obytných megastruktur z hub. Houby podle ní mohou nahradit dřevo či beton a stát se stavebním materiálem.

Zmínění vizionáři nejsou první, kdo chtějí použít houby na tento účel. Ve starších koncepcích jsou rozemleté houby či jejich komponenty pokládány za substrát, z něhož by vznikal reálný stavební materiál.

profimedia-0077689866 hřib Kam s ním? Na pánev, nebo do základů stavby?, zdroj: Profimedia.cz

Americká vesmírná agentura NASA nyní testuje, zda by houby mohly růst v podmínkách Marsu. Stromy na rudé planetě jen tak nezasejeme, ale houby by mohly napomoct vzniku stavebního materiálu pro soběstačnou kolonii.

Wöstenova a Adamatzkyho práce však jako první přichází s možností, že bychom houby nerozemleli do mixu. Využívali bychom je v celku tak, aby zůstaly naživu.

Dům, který se sám opraví

Ne snad, že bychom se naučili pěstovat houby velké jako věžáky – jejich substrát (podhoubí) by však byl stále živý, tvořil by základ jakéhosi "betonu z hub" zakomponovaného do konstrukce. Představit si jej můžeme jako železobeton, v němž není beton, ale podhoubí.

Budovy z hub by měly nesporné výhody – mohly by se samy opravovat a pokračovat v růstu.

Jistě, je to nápad futuristický, vzdálený realizaci. Má leccos ale do sebe. Stejně tak má i četná úskalí.

Živé organismy v první řadě rostou a dovedou se hojit, ale stejně tak umírají na nemoci či vysoký věk. Stačí si ostatně vzpomenout na problémy již existujících dřevostaveb se škůdci či hnilobou.

Na houby nápad?

Wöstenova a Adamatzkyho studie s tím počítá. Domnívá se, že monolitické konstrukce z hub by bylo možné udělat odolnější pomocí impregnace. Omezená životnost je však vlastně cílem studie.

S ní je možné dosáhnout "cirkulární ekonomiky". Jednoduše řečeno, nové stavby budou snadno vznikat, což by mělo být motorem ekonomiky.

Lidé dnes požadují od staveb odolnost a maximální životnost. Zmíněná studie však vychází z předpokladu, že budoucí ekonomika může vzniknout po nedostatku fosilních paliv, kdy bude nedostatkem i těžká technika nutná pro stavbu současných budov.

Upínaly by se v takovém případě naděje k novému a nevyzkoušenému stavebnímu materiálu? Poptávali by lidé domy s omezenou životností (byť by byly levnější)? Vždyť kamenné stavby vznikaly i před nástupem těžké techniky.

Může to být jinak

Je samozřejmě možné, že se mýlíme a za několik set let se dnešní kritice všichni zasmějí ze svých bytů v houbových panelácích.

Zatím to ale vypadá tak, že Wöstenova a Adamatzkyho studie bude stavařům houby platná.

Tagy: věda a poznání stavebnictví nové technologie inovace a technologie houby

Zdroje: arXiv