Evoluce dělá v našich tělech podivnou věc

13. 10. 2020 – 20:15 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Evoluce dělá v našich tělech podivnou věc
Lidská evoluce od australopitéka přes Homo habilis, Homo erectus a neandrtálce až po moderního člověka. | zdroj: Profimedia.cz

Evoluce neskončila, evoluce trvá. Je nenápadná, ale nejspíš rychlejší, než jsme si mysleli. V lidských tělech dělá změny, o kterých často nemáme ponětí.

Představy, jak se budou lidé v příštích staletích a tisíciletích vyvíjet většinou odvíjejí od změny barvy pleti, výšky anebo velikosti mozku. Nová studie však ukazuje, že v našem těle se odehrává také evoluce méně nápadná, kterou donedávna nikdo nezpozoroval. Dala by se nazvat mikroevolucí.

Mám jednu ruku dlouhou...

Ještě když si hovíme v děloze, uprostřed naší vyvíjející se paže vzniká třetí tepna. Brzy však mizí – anebo spíš brzy mizela.

Australští výzkumníci z Adelaidské a Flinderovy univerzity si povšimli, že narůstá počet lidí, kterým tato tepna nezaniká, ale zůstává jim po celý život. Ještě kolem roku 1885 ji mělo jen deset procent dospělých jedinců. O 115 let později, na konci dvacátého století jich bylo 30 procent.

"Výzkumníci lidské anatomie studují detailně lidské tělo již od osmnáctého století. Proto naše práce mohla učinit jasný závěr, že počet dospělých s třetí tepnou narůstá," řekl anatom Teghan Lucas z Flindersovy univerzity.

Arteries 3 Lidská paže se třemi tepnami. | zdroj: flinders.edu.au

Median artery (ACNM, arteria comitans nervi mediani) úplně z těla nezmizí, u většiny lidí však ustoupí ještě při vnitroděložním vývoji z výsluní. Přenechá svou funkci (vést krev směrem od srdce) tepnám zbývajícím – tepně vřetenní (v té cítíme pulz) a tepně loketní, kterou najdeme, jak asi tušíme, na předloktí.

Obvykle ACNM ustupuje již v osmém týdnu vývoje embrya, stále častěji se však množí počty dětí, které se s ní i narodí a přibývá také dospělých, kterým funguje jako tepna v pokročilém věku.

Dosud měli anatomové za to, že tato 'tepna navíc' nemá na zdraví nebo činnost organismu zásadní vliv. Australská studie dospěla k opačnému závěru.

Vejdi a neuškoď

Lucas a jeho spolupracovníci zmapovali výskyt ACNM na základě studia osmi desítek končetin odejmutých nebožtíkům, kteří zemřeli kolem roku 1915. Data srovnali s výskytem třetí tepny u Australanů, jejichž datum úmrtí je nám o sto let blíž. Ukázalo se, že v jejich pažích byla třetí tepna třikrát častěji.

"Zvýšení (výskytu extra tepny v populaci) může být výsledkem mutací genů podílejících se na vývoji ACNM, ale i zdravotních problémů matky při nošení plodu," dodává Lucas. Nabízí se tedy v zásadě dvě hypotézy.

Podle první tepnu navíc získáváme, protože ničemu neškodí. Nelze ale také vyloučit druhou možnost – tedy, že ji získáváme kvůli nějakému vnějšímu elementu, kterému jsou častěji vystaveny matky. Nabízí se například znečištění ovzduší.

S novou studií se ani nezdá být jasnější, k čemu by tepna navíc být užitečná. Lze sice soudit, že mírně zvyšuje citlivost a obratnost ruky (a prstů), což se může hodit. Také však může zvyšovat riziko rozvoje karpálního tunelu (útlak nervu, který se projevuje brněním ruky).

Jasná data zatím vědci nemají. Předpokládají však, že oběhovému systému nová tepna neškodí.

Více snad napoví další studie. Zatím je zřejmé jen to, že pokud bude trend zvyšujícího se podílu třetí tepny v populaci narůstat, na konci tohoto století ji může mít většina lidí.

Zdroje:
Journal of Anatomy

Nejnovější články