Evoluce dvojčata neplánovala. A přece se rodí!

Evoluce dvojčata neplánovala. A přece se rodí! Že dvojčata nemusí být stejná? Fakt, jo? | zdroj: Profimedia.cz

Až donedávna to byla jedna z nezodpovězených evolučních hádanek. Teď už vědci chápou, proč se rodí i neidentická dvojvaječná dvojčata.

Evoluce nás učí, že organismy se vyvíjejí. Tento vývoj má své příčiny, kterým se snažíme porozumět. Postupně se to daří.

Nedávno například tým australských, amerických a britských biologů a matematiků dokázal přijít na kloub tomu, proč evoluce u stárnoucích žen usnadňuje vznik dvojvaječných dvojčat. Své poznatky zveřejnil v žurnálu Nature Ecology & Evolution.

Dvojčata jsou riziko

Na začátek krátké opáčko. Známe dvojčata dvojího druhu:

1)      Jednovaječná (monozygotická), která vzniknou, když jedna spermie oplodní jedno vajíčko a zárodečná buňka se potom rozdělí na buňky dvě.

2)      Dvojvaječná (dizygotická), nazývaná také bratrská, která se vytvoří, když ženě dozrají dvě vajíčka a každé z nich oplodní jiná spermie.

V prvním případě mají dvojčata stejné pohlaví a stejný genetický základ. Jsou si podobná, často k nerozeznání, a mají stejnou krevní skupinu. 

Ve druhém případě má každé dítě vlastní genetický základ. Vzhledem si přitom takové děti nejsou o nic podobnější než běžní sourozenci.

profimedia-0409529431 twins My tedy stejné nejsme. Jsme každá z jiného vajíčka | zdroj: Profimedia.cz

Obsáhlý soubor dat, který vědci shromáždili, potvrdil, že rozdělení oplozeného vajíčka, kterým vznikají identická jednovaječná dvojčata, je nahodilým jevem. Není dědičný, ani nesouvisí s věkem matky.

Výskyt dvojvaječných dvojčat se naopak mění s věkem matky a je dědičný. Matky k němu mají genetické předpoklady. V tomto případě je tedy nasnadě otázka, proč ho evoluce nevypnula?

Vždyť vícečetné těhotenství představuje vyšší riziko pro matku i děti. Hrozí ztráta těhotenství a předčasný porod. Také porod bývá komplikovanější, což působí problémy především v zemích s nízkou úrovní zdravotní péče.

Strategie dvojnásobku

Vědci pomocí statistických dat a simulací zjišťovali, jaký dopad na porodnost má to, zda ženám během cyklů dozrává jedno vajíčko nebo vajíčka dvě (případně víc).

Zjistili přitom, že ženy, jejichž vaječníky během stárnutí začaly při ovulaci uvolňovat místo dosavadního jednoho dvě vajíčka, měly nakonec víc dětí než ty, které uvolňovaly stále dvě vajíčka (anebo jedno). To podle badatelů naznačuje, že přirozený výběr dává přednost nevědomému přechodu z menstruačního cyklu, při kterém dozrává jedno vajíčko, do cyklu, kdy dozrávají dvě vajíčka.

Šance, že oplodněné vajíčko povede k narození dítěte se s věkem žen snižuje. Přechod na více vajíček proto zvyšuje šanci, že alespoň jedno bude oplodněno.

"Zdvojnásobit počet vajíček je tedy ideální strategií, která však nemá vést k dvojvaječným dvojčatům, ta jsou jen jejím nezamýšleným a náhodným důsledkem," píšou vědci v závěru zprávy o své studii.

Zdroje:
ScienceDaily , Nature Ecology & Evolution