Vývojové linie člověka a šimpanze se oddělily před téměř sedmi miliony let. Tím však naše evoluce zdaleka neskončila.

Geny, které vznikly od nuly

V nové studii publikované v odborném žurnálu Cell Reports popisují vědci 155 genů, které během zmíněné doby vznikly v linii lidí.

#ScienceToday 26 December 2022
Scientists study 155 new genes to see how humans continue to evolve
More/Source: https://t.co/8x6hG1QgjS#nature #satellites #moon #Earth #planet #astronomer #solar #world #Galaxy #stars #universe #scientist #Science #DreamThem #PSKEduventures pic.twitter.com/oZmFeAM4nG

— DreamThem (@DreamThem_) December 26, 2022

„V našem výzkumu, který začal v roce 2017, nás zajímala evoluce nových genů a to, jak tyto geny vznikají,“ cituje magazín Phys hlavního autora studie Nikolaose Vakirlise z Výzkumného centra biomedicínských věd Alexandera Fleminga v řeckém městě Vari.

Z dříve publikovaných údajů o nových genech vytvořili vědci strom srovnávající člověka s ostatními druhy příbuzných obratlovců. Sledovali při tom vztahy těchto genů během evoluce. 

Grafika znázorňující zrod nových genů u lidí. | zdroj: Kredit-Vakirlis et al.

Tímto postupem výzkumníci nalezli 155 „sirotčích genů“, které postrádají předky, objevily se v oblastech jedinečné DNA. 

Obvykle mohou nové geny mohou vznikat z genů, které již v genomu existují. Odhalených 155 genů však vzniklo „od nuly“, zřejmě vlivem náhodných proměn složení ve stavbě DNA.

Studie tak dokládá, že vývoj genomu pokračuje. Zároveň ukazuje, které geny jsou pro člověka unikátní.

Jak je zkoumat?

Lidský organismus se od jiných živočichů v lecčems odlišuje. Obvykle se v této souvislosti zmiňuje výkon lidského mozku a jeho jedinečné vlastnosti, které dávají lidem možnost budovat (ale i ničit) civilizaci.

Unikátní geny mohou být důležité pro růst zdravých buněk. Mohou ale lidem také dodat dědičné choroby, které nenalezneme u jiných živočichů. A právě to je vlastní mnoha nově odhaleným genům.

Ze 155 nových genů spojují vědci 44 s poruchami růstu v buněčných kulturách. Nežádoucí mutace těchto genů jsou faktorem při rozvoji dědičných chorob.

Tyto geny jsou přitom specifické pro člověka, což nedovoluje testování na pokusných zvířatech. Vědci tedy musí hledat jiný způsob, jak vliv těchto genů na organismus zkoumat.

... a proč jsme je přehlíželi

Vakirlis se svým týmem analyzuje vzory nalezené v DNA. Mohou napovědět, zda nově objevené geny hrají roli při určitých onemocněních.

Vědci svůj výzkum ještě neukončili, už ale zjistili, že tři geny mají souvislost s nemocemi, jakými jsou je svalová dystrofie, pigmentová retinitida a Alazamiho syndrom.

Výzkumníci objevili také nový gen, který souvisí s lidskou srdeční tkání. Tento gen se objevil u lidí i šimpanzů hned po odštěpení od goril a ukazuje, jak rychle se může gen vyvinout a stát se pro tělo nezbytným.

Autoři studie podotýkají, že nové geny se studují mimořádně obtížně, proto je pro vědce pohodlné je ignorovat. Přibývá ale náznaků, že bychom jim pozornost věnovat měli.

Ve svém výzkumu pokračují. Věří, že význam nových genů odhalí. Upozorňují také, že pokud se v lidském genomu mohly zformovat během několika milionů let desítky genů, je pravděpodobné, že obdobně mohly nové geny vznikat u jiných druhů. A stejně jako v lidském genomu také u nich byly přehlíženy.