Když virus pomáhá

První pacientka vyléčená nejmodernější fágovou terapií se jmenuje Isabelle Holdawayová a jde o  britskou teenagerku. V roce 2017 podstoupila v důsledku dlouhotrvající, osmileté cystické fibrózy transplantaci plic. Týden po operaci se ovšem ukázalo, že v důsledku zákroku rovněž získala rezistentní bakteriální infekci. Ta se rozšířila do jater a ani nejsilnější antibiotika nebyla s to jí pomoct. Šance na přežití se postupně snižovaly až na jediné procento. V říjnu 2017 proto tým lékařů pod vedením Rebeky Dedrick přistoupil k radikálnímu řešení - fágové terapii. 

Bakteriofágy jsou kategorií virů, které lze s pomocí genetické editace upravit tak, že napadají jenom velmi specifické hostitele. Neinfikují tedy všechny buňky těla - naopak je možné fágy upravit tak, aby napadaly pouze specifické buňky, v tomto případě bakterie způsobující infekci samotnou. Poté, co fágům dojde "potrava" v podobě patogenu samotného, jsou postupně eliminovány z těla imunitním systémem.

Právě na to došlo i v případě Holdawayové. Během šesti měsíců od počátku terapie, kdy jí byly podávány koktejly různých typů fágů, infekce ustoupila, játra se vrátila do normálu a momentálně je možné pacientku prohlásit za vyléčenou. 

"Ideou je využít bakteriofágy v roli antibiotik - jako něco, co zabíjí bakterie způsobující infekci," sdělil Graham Hatfull, profesor na Pittsburské univerzitě ke studii. Léčba samotná nicméně momentálně zabrala skoro celý rok, prozatím tedy nelze určit, kdy se fágová terapie stane zcela běžnou skladbou klinických terapií. Přesto jde o posun vstříc pozitivnímu výsledku. 

zdroj: R. M. Dedrick et al. / Nature Medicine

Rezistence stále horší

Je třeba zmínit, že to rozhodně není poprvé, co byly bakteriofágy využity k léčbě člověka. Nejedná se vlastně zase až tak o revoluční nápad - případy nasazení různé fágové terapie u lidí v západním světě byly zatím ovšem velmi sporadické. A to se nyní začíná měnit i díky medializovanému případ Isabelle Holdawayové. Bakteriofágy nedávno pro nasazení schválila i americká FDA, která pomáhá definovat obecný trend v farmacii. Dlouhodobě jsou nicméně využívány již v Gruzii - před objevem antibiotik byly ostatně bakteriofágy nahlíženy jako potenciální slibný lék. Jednodušší antibiotika ale přišla dříve, a k fágové terapii se tak vracíme až nyní. 

Z dalších potenciálních metod mimo fágovou terapii stále pokračuje hledání silnějších a lepších antibiotik, které by medicíně nepomohly udržet si náskok. Velmi slibné jsou například příměsi antibiotik a kovů, zejména nanočástic stříbra. Mluví se o geneticky upravených bakteriích a dalších látkách, enzymech a peptidech v roli antibiotik. V daleké budoucnosti se nabízí i možnost využívat nějakého druhu nanotechnologie jako hlavní zbraně. Lze tedy říct, že antibiotika samotná rozhodně nejsou bez konkurence. Jenom je ona konkurence prozatím spíše na horizontu. 

Antibiotická rezistence podle odhadů ročně zabije 700 tisíc až milion lidí. Čím více bude rezistence sama stoupat, tím více bude - pokud nenajdeme nějaké řešení - stoupat i počet obětí. Obecným důvodem rezistence je nadužívání léků. Zbytečné předepisování antibiotik na viry či méně závažné případy, stejně jako využívání antibiotik pro zemědělské účely.

Krmení skotu antibiotiky, které je zřejmě majoritním motorem narůstání rezistence, je dnes nicméně na území Evropy zakázáno, ačkoliv jde stále o populární praktiku zejména v Asii. Lze nicméně říct, že antibiotická rezistence by s jistotou dorazila dříve či později. Problémem je momentálně spíše její rychlost. Fágy však medicíně dávají šanci udržet si nad škodlivými bakteriemi momentální náskok! 

Studie byla publikována v Nature Medicine.