Byla to vlna, která se v oceánu vztyčila jako obrovitá vodní stěna. Zničehonic.

Zrodila se v listopadu 2020 u kanadského ostrova Vancouver a když ji nedávno výzkumníci proměřili, vyšlo najevo, že zkoumali nejmohutnější vlnu svého druhu, která kdy byla zaznamenána. Byla vyšší než čtyřpatrový dům a výrazně převyšovala všechny okolní vlny.

Darebáci, kteří se zjevují jako duchové

Říká se jim Rogue Waves (darebácké vlny), anebo také Ghost Waves (vlny duchů). Jsou nepředvídatelné a před námořníky se zjeví znenadání. Jen někdy je provázejí další dvě vlny – v takovém případě je námořníci nazývají Three Sisters (tři sestry).

Pro tyto vlny je typické, že nebývají součástí vlnového pole, které může upozornit na nebezpečí.

Vyprávění námořníků o nebetyčných vlnách, které se zjevují v oceánech, oceánologové dlouho nebrali vážně. V roce 1995 však zpozorněli. Tehdy extrémní vlna poškodila ropnou plošinu Draupner v Severním moři. Podle dat z radarů dosahovala výšky 25 metrů.

V té době také vědci začali připouštět, že za zkázou německé lodě Mnichov, která se potopila v roce 1978 v severním Atlantiku, byla obří vlna. Mnichov byl přitom kolos o délce čtvrt kilometru a výtlaku 40 000 tun, který si měl s rozbouřeným mořem a vysokými vlnami poradit.

Studovaná vlna ‚darebáckého‘ typu, která se na sklonku roku 2020 prohnala vodami u západního pobřeží ostrova Vancouver, dosáhla výšky 17,6 metru. Výzkumníci Johannes Gemmrich a Leah Ciconová z University of Victoria jí dali jméno Ucluelet podle přístavní osady na ostrově Vancouver.

Ve videu vidíte její profil v čase 0:42.

A 17.6 meter rogue wave off the coast of Vancouver Island in 2020 “likely the most extreme rogue wave ever recorded” according to a group of Victoria scientists.

"The probability of such an event occurring is once in 1,300 years."

More: https://t.co/l33z1EbaJv @victoriabuzzes pic.twitter.com/EHEN5ST0bU

— Mike Kelly (@mikevicbuzz) February 9, 2022

Dvojice označuje vlnu za výjimečnou a odhaduje, že se vyskytne jednou za 1300 let. Analyzovala ji déle než rok pomocí dat z bóje ukotvené v oblasti Amphitrite Bank, která patří do sítě bójí sledujících oceány Marine Environmental Data Section.

Ve studii zveřejněné ve vědeckém žurnálu Scientific Reports autoři upozorňují, že podle jejich modelů a simulací vlna Ucluelet převýšila vlny v okolí trojnásobně. U dosud zkoumaných darebáckých vln tento poměr dosahoval maximální hodnoty 2,2 až 2,5. Zmíněná Draupnerova vlna byla dvakrát vyšší než okolní vlny.

Dokážeme je jednou předpovídat?

„V historii bylo zaznamenáno málo darebáckých vln. Tato má z těch známých největší amplitudu,“ píše se ve studii.

Pravda, ve srovnání s vlnami tsunami byla několikrát nižší. Připomeňme si, že v roce 1964 zasáhla severozápadní Tichomoří 66 metrů vysoká tsunami. A šest let předtím v aljašské zátoce uvolnilo zemětřesení 90 milionů tun horniny, která se zřítila do vod zátoky a vyvolala vlnu, která se po strmém svahu vyšplhala do výšky 525 metrů.

Jenže to byly vlny přívalové, které se zvedají až na pobřeží. Na širých mořích a oceánech se rozprostřou, bývají nízké, dlouhé a neškodné. Ostatně, název tsunami znamená v japonštině ‚dlouhá vlna v přístavu‘.

Darebácké vlny jsou pro námořníky nebezpečnější. Nelze je předvídat a jejich náhlý výskyt nedává posádce příliš času na úhybný manévr.

Kanadští výzkumníci použili data o vlně Ucluelet k vývoji prognózy rizika darebáckých vln. Pracují na ní s kodaňským Institutem Nielse-Bohra.

Taková předpovědní mapa by mohla být užitečná pro plánování bezpečných tras lodní dopravy. Z dosavadních poznatků vyplývá, že darebácké vlny se rodí zejména za hluboké tlakové níže v oblastech s velkými rozdíly v hloubce dna a pohání je jak silný vítr, tak mořské proudy.