Neuvěřitelných 50 milionů tun vodních par i množství popela a sopečných plynů uvolnila do atmosféry erupce podmořské sopky Tonga (Hunga Tonga-Hunga Ha'apai) v jižním Tichomoří.

Nová zpráva amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) odhaduje, že vlivem masivní injekce páry se zvýšila vlhkost v atmosféře o pět procent. Experti ve zprávě upozorňují, že tato změna může spustit cyklus stratosférického ochlazování a povrchového ohřevu, jehož účinky budou přetrvávat mnoho dalších měsíců.

Erupce Tongy, která začala 13. ledna a vyvrcholila o dva dny později, byla nejsilnější sopečnou erupcí za poslední desetiletí. Sloup popela, páry a plynu vystoupal až do výšky 28 kilometrů.

Síla výbuchu byla měřitelná i na druhé straně planety. Výbuch sopky se odrazil také na počasí v Česku. Tlaková vlna po výbuchu vulkánu vzdáleného od Česka téměř 17 tisíc kilometrů, vyvolal v zemi krátkodobé nárůsty tlaku vzduchu. Tlaková vlna oběhla třikrát zeměkouli.

Sopky jsou nevyzpytatelné...

Dopady vulkanických erupcí na klima jsou nevyzpytatelné. Na jedné straně uvolňují velké množství jemných částeček, které mohou vysoko ve stratosféře pohltit část sluneční svitu, a tak planetu ochlazovat.

Na druhé straně se během erupce uvolňují skleníkové plyny, které planetu oteplují. A do této kategorie plynů patří také vodní pára, která pohlcuje sluneční záření a opětovně ho vyzařuje ve formě tepla.

NOAA odhaduje, že množství vodní páry uvolněné při erupci Tongy zvýšilo množství vlhkosti v globální stratosféře o pět procent. Důsledkem erupce tak může být ochlazení stratosféry, což je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 kilometrů nad hladinou moře, a ohřívání povrchu planety. Tento jev je už v běhu a bude pravděpodobně přetrvávat řadu měsíců. To ale není jediný dopad erupce na podnebí.

Experti z NOAA analyzovali množství vody v oblacích na základě údajů získaných pomocí radiosond kolujících vysoko v atmosféře a zavěšených na meteorologických balonech.

Různé plyny či částečky vysoko v atmosféře se chovají odlišně. Díky tomu, že je vodní pára lehčí než jiné sopečné aerosoly a je méně ovlivňována gravitací, tak bude také trvat déle, než spadne zpátky na povrch.

Určité množství vody z erupce Toby tak ve stratosféře přetrvá mnoho měsíců. Vědci se domnívají, že zmíněné množství páry změní chemické cykly, které ovlivňují množství ozonu vysoko v atmosféře i na delší období. K vyčíslení vlivu na ozon budou nutná další měření.

 ... Někdy planetu ochladí, jindy ohřejí

Jiné nedávné erupce ukázaly, že sopky mohou Zemi ochlazovat, připomíná magazín Live Science. Když v roce 1991 vybuchl vulkán Pinatubo na Filipínách, vyvržené aerosoly snížily globální teplotu na celý rok zhruba o 0,5 stupně Celsia. Na ochlazení se podílely zejména částečky oxidu siřičitého.

Tonga ovšem vyvrhla „jen“ asi 400 tisíc tun oxidu siřičitého – to jsou zhruba dvě procenta množství, které vychrlila Pinatubo během erupce v roce 1991. Jako podmořský vulkán Tonga vynesla do atmosféry velké množství vodních par.

Ačkoli mnozí vědci zprvu předpokládali ochlazení planety, Tonga má vliv opačný.