Analýza artefaktů pralidí žijících před 54 tisíci lety naznačuje, že Homo sapiens sapiens, naši přímí předkové, už v této době  lovili s luky a šípy. Tato technologie jim dávala značnou převahu nad neandertálci. Podle výzkumníků, kteří svou studii publikovali v časopisu Science Advances, mohla být tato převaha dokonce důvodem, proč nad nimi zvítězili v „loveckém soupeření“ a ovládli Evropu, zatímco neandertálci jako druh zmizeli.

Ve sluji pralidí...

Celkem 852 artefaktů, včetně broušených kamenných hrotů, čepelí a šupin, objevili archeologové při průzkumu skalní skrýše Frotte Mandrin na jihu Francie.

Jsou to pozůstatky po nejstarší známé kultuře moderních lidí v Evropě, která na tomto místě žila před 54 tisíci let. Ještě před nimi stejný prostor opakovaně obývali neandertálci, kteří se do něj vrátili poté, co ho sapienti opustili.

Úkryt dávného člověka obsahoval ostře opracované kameny různých tvarů a velikostí. Velikost hrotů a způsoby, jakými byly broušeny, pomohly vědcům vyvodit jejich využití a posunout předpokládanou dobu objevu luků dál do minulosti.

Luk je ohnutý kus dřeva spojený s tětivou, v pravěku tvořenou zpravidla zvířecími šlachami. Tyto materiály ale podléhají zkáze. Najít kompletní pravěké luky je proto nemožné. Vědci svůj závěr dovozují z nepřímých důkazů – z hrotů.

Zatímco nalezené větší hroty pralidé zřejmě nasazovali na konce dlouhých oštěpů, menší hroty (ve studii označované jako „mikrohroty“) odpovídají velikostem typickým pro šípy vystřelované z luků.

Tyto hroty archeologové u neandertálců nikdy nenalezli.

Trefa do černého

Vědci ve zmíněné studii prokázali, že naši předkové přišli do Evropy už před 54 tisíci lety, tedy zhruba o 10 tisíc let dřív, než se až donedávna předpokládalo.

Hroty A/ do oštěpů, B/ do šípů. Velikost je poměřována s jedním eurocentem o průměru 16,25 milimetru. | zdroj: Kredit-Laure Metz a Ludovic Slimak

„Tito první moderní lidé ovládali střelbu z luku, což posunulo vznik těchto pozoruhodných technologií v Eurasii o zhruba 40 000 let,“ cituje magazín Gizmodo archeoložku Laure Metzovou, spoluautorku studie zveřejněné v Science Advances.

Metzová přitom připouští, že znalost střelby z luku může sahat ještě hlouběji do historie.

Neandertálci pravděpodobně nadále používali masivní oštěpy, které vyžadovaly menší vzdálenost od kořisti. Obstarat si potravu tak pro ně mohlo být obtížnější.

Bok po boku?

Nynější studii vypracoval stejný tým, který loni v únoru zveřejnil objev lidského sídla v dávné Evropě před 54 tisíci lety. Zhruba před 40 tisíci lety, tedy o 14 tisíc let později, pak mizí neandertálci.

Výzkumníci proto už vloni uvažovali, že lidé a neandertálci žili bok po boku v „poměrném míru“. Namísto rychlé a agresivní invaze Homo sapiens, po které brzy mizí neandertálci, výzkum naznačuje pomalejší a delší osidlování kontinentu našimi předky, a tedy také spíše smířlivější, byť konkurenční, soužití obou druhů.