Jeskyně tyčící se nad řekou na úpatí sibiřského pohoří Altaj byla před 54 000 lety domovem rodinné komunity dvou desítek obyvatel. Žili v ní neandertálci včetně otce, jeho dospívající dcery, mladého muže, který byl jeho synovcem, nebo bratrancem, a dospělá žena, příbuzná druhého stupně, teta, nebo babička.

Dívka odešla od svého otce a rodinné skupiny, do které se narodila, když si našla partnera. Kdyby byla kluk, patrně by v ní zůstala. Komunita, do které se odstěhovala, jí však byla blízká, žili v ní jedinci, které už znala.

To jsou některé z detailů neandertálského rodinného a společenského života. Jejich život se patrně nelišil od života moderních lidí – Homo sapiens. Neandertálci lovili, spali, milovali se, vychovávali děti a umírali po boku svých blízkých.

Po stopách DNA

Život zmíněné neandertálské skupiny rozklíčovali výzkumníci z Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku pomocí starověké DNA jedenácti někdejších obyvatel Čagyrské jeskyně a dvou dalších obyvatel z nedaleké Okladnikovovy jeskyně.

Ve své studii, publikované v databázi PubMed, výzkumníci o komunitě píší, že to je nejstarší známá rodinná skupina, která kdy byla popsána, a první dokumentované rodinné společenství neandertálců, dávných příbuzných lidí.

Vědci získali DNA ze 17 kostí a zubů, které kdysi patřily sedmi mužům a šesti ženám. Z nich osm bylo dospělých a pět dětí.

Kostí neandertálců z Čagyrské a Okladnikovovy jeskyně. | zdroj: Kredit-MPG/Skov

Výzkumníci dokázali rozplést několik vláken genetického původu – mitochondriální DNA, která sleduje mateřskou linii, DNA chromozomu Y, která se dědí po mužské linii a jadernou DNA, v níž se nachází většina genetické informace buňky.

V mitochondriální DNA našli několik heteroplazmií – genetických podpisů přetrvávajících pouze po malý počet generací, které sdíleli členové neandertálské komunity. To naznačuje, že neandertálci z jeskyně Čagyrská museli žít a zemřít zhruba ve stejnou dobu.

„Tato skutečnost je velmi vzrušující. Znamená, že neandertálci patrně pocházejí ze stejné komunity. Poprvé jsme mohli použít genetiku ke studiu společenské organizace neandertálské komunity,“ napsal v tiskové zprávě ke studii její spoluautor Laurits Skov.

Zbytky neandertálských zubů z Čagyrské jeskyně. | zdroj: Kredit-MPG/Skov

Snímek z genetického alba

Vědci zjistili, že genetická diverzita DNA chromozomu Y byla mnohem nižší než u mitochondriální DNA, která se přenáší od matek. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že většina žen v malé skupině žijící v Čagyrské jeskyni přišla z jiné komunity, že následovaly své partnery.

Celkově však čagyrská komunita měla nízkou genetickou diverzitu, píše se ve studii. Její úroveň se podobala skupinám ohrožených druhů na pokraji vyhynutí, jako jsou například horské gorily.

Autoři studie nicméně připouštějí, že rodinná skupina, kterou zkoumali, nemusí být reprezentativní pro celou neandertálskou populaci. Doporučili proto sekvenovat víc neandertálských komunit.

Obyvatelé zmíněných jeskyní – Čagyrské a Okladnikovovy – se parně potkávali, lovili ve stejných oblastech kozorožce, koně, bizony a další zvířata, která putovala říčními údolími. Naznačily to další kosterní nálezy.

Se studií výzkumníkům pomáhal Svante Pääbo, nositel letošní Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, který v roce 2010 sekvenoval první neandertálský genom. Od tohoto sekvenování badatelé získali genomy dalších 18 neandertálců, připomíná portál televize CNN.

Nová studie k nim přidává dalších 13. Cenná je však především tím, že genomy jsou soustředěny na malém území, a tak poskytují první „rodinný snímek“ neandertálců.