Přehřátá hornina stoupající ze zemského pláště může vysvětlit záhadné deformace spojené s obří a rozestupující se trhlinou na povrchu planety, která začíná rozdělovat Afriku na dvě části. Naznačuje to studie publikovaná v odborném časopise Journal of Geophysical Research.

Jako antistresová plastelína

Afrika, jak ji známe, patrně zmizí. Rozlomí se na dvě části, mezi které se rozlije moře.

Kontinent se trhá v pásu dlouhém 3 500 kilometrů ve Východoafrickém riftu (Východoafrické příkopové propadlině). V této oblasti se Africká deska dělí na desku Núbijskou a Somálskou.

Z přiložené mapy je patrné, že Východoafrický rift se táhne od Afarské křižovatky (Afar Triple Junction) na severu přes území Etiopie na jihozápad. Na území Keni pokračuje východní větví, Gregoryho riftem, přes Tanzanii až na pobřeží Mosambiku. Dále ve vnitrozemí, na pomezí Ugandy a Konga se táhne západní větev, Albertinský rift.

Tato oblast tvoří zárodek budoucího moře.

Oblast, ve které se Africká deska dělí na desku Núbijskou a Somálskou. | zdroj: volné dílo-Wikimedia Commons

Vědci v novém výzkumu upozorňují, že za trhlinou je deformace litosféry, pevné vnější vrstvy planety. Jak se litosféra roztahuje a ztenčuje, její hlubší části se deformují, někde se táhnou jako těsto, jinde zase praskají.

Spoluautorka zmíněné studie Sarah Stampsová, geofyzička z Virginia Tech v americkém Blacksburgu, přirovnává tyto procesy k inteligentní antistresové plastelíně. Pokud do takové plastelíny udeříte kladivem, může prasknout a rozbít se, ale pokud ji pomalu napínáte, roztáhne se. Zemská litosféra se chová obdobně.

Když se roztrhne dálnice...

Po více než dvanácti letech zkoumání Východoafrického riftu geovědci zjistili, že deformace směřují směrem na východ a na západ. Objevili však také deformaci rovnoběžnou s riftem, která se pohybuje na sever.

„Tyto povrchové pohyby jsou zcela neobvyklé a nebyly pozorovány nikde jinde,“ cituje Stampsovou žurnál Live Science.

V roce 2018 například deformace otevřely až 15 metrů hlubokou průrvu, která rozervala dálnici mezi keňskými městy Nairobi a Narok (viz video).

Výzkum vědeckého týmu naznačuje, že deformace vyvolává obří hřibovitá pluma, masa horké horniny stoupající vzhůru zemským pláštěm.

„Tato studie ukazuje, že plumy mohou hrát aktivní roli při deformaci zemského povrchu, zejména v kontinentálních trhlinách, kde se litosféra ztenčila,“ upozorňuje Stampsová.

Vědci se ve výzkumu zabývali „superplumou“, která vyvěrá pod jihozápadní Afrikou a pokračuje severovýchodně přes kontinent, přičemž se směrem na sever stává mělčí. Při výzkumu použili technologii GPS, aby sledovali povrchové pohyby ve Východoafrickém riftu s milimetrovou přesností, i seismické přístroje k analýze směrů, kterými horká hornina proudí.

Nakonec pomocí 3D počítačových simulací, které vyvinul hlavní autor studie Tahiry Rajaonarison, geofyzik z New Mexico Tech v Socorru, analyzovali GPS a seismická data, aby zjistili, jaká podzemní aktivita se skrývá pod Východoafrickým riftem.

Modely ukázaly, že deformace rovnoběžné s riftem se shodují s prouděním pláště směrem na sever, které vyvolává superpluma.

„Celkově vzato, pro mě je nejdůležitějším zjištěním studie lepší pochopení toho, jak se kontinenty rozpadají,“ říká ke studii geofyzik Rajaonarison.

... A kdy se roztrhne kontinent?

Takové datum je zatím ve hvězdách. Avšak geofyzikové v dřívější studii publikované na webu Oxfordre pomocí měření GPS zjistili, že Núbijská a Somálská deska se od sebe od sebe vzdalují tempem 0,51 až 1,28 centimetru za rok.

Oddělení východní části kontinentu proto podle nich může nastat za 50 milionů až 100 milionů let.