Japonsko se skládá z 6852 ostrovů. Brzy však může být zakreslen na mapy další s pořadovým číslem 6853.

Podmořská sopka Fukutoku-Okanoba před několika dny ožila. Objevila se nad ní mračna dýmu a páry. 

14日の福徳岡ノ場（左）と西之島（右）。福徳岡ノ場のほうは軽石が流れていくのがよく見える。 pic.twitter.com/N9elPjk77L

— WeatherModels (@weather_models) August 14, 2021

Když se dým rozplynul, uviděla hlídka pobřežní stráže z letounu ostrov ve tvaru koňské podkovy, který na tomto místě nikdy nebyl. Dostal jméno Niidžima, informuje server Volcano Discovery.

Měří na délku jeden kilometr. Pod tlakem erupcí se však může ještě zvětšovat.

Bude růst, anebo se zhroutí?

Vulkán Fukutoku-Okanoba, který ostrov vyrobil, leží v Tichém oceánu, 1200 kilometrů jižně od Tokia u ostrova Iwodžima, kde v únoru a březnu 1945 svedli Američané jednu z klíčových bitev druhé světové války s Japonci.

Seismologové za posledních sto let zaznamenali několik desítek erupcí vulkánu. Až donedávna evidovali jako nejnovější výbuch z roku 2010.

Letos 12. srpna se z hladiny nad sopkou do výše téměř 16 kilometrů vyvalil dým a pára. Pod nimi se začal vynořovat ostrov.

Není jisté, jaká bude jeho budoucnost. Může se potopit. To by nastalo tehdy, pokud by se skládal převážně z úlomků horniny spojené popelem. V takovém případě voda popel odplaví, obdobně jako příliv hrad z písku na pláži.

Když ovšem materiál vychrlený podmořským vulkánem bude tvořen převážně lávou, která na hladině rychle zatuhne, ostrov oceánským vlnám může odolat. A pokud bude chrlení lávy pokračovat, může se dokonce několikanásobně zvětšit.

Seismologové předpokládají, že vulkán bude soptit i tento týden. Vydali proto varování před kouřem na hladině a sopečným prachem ve vodě.

Dno provrtané vulkány

Erupce Fukutoku-Okanoby upozorňuje, že na Zemi nejsou pouze sopky, které vidíme na povrchu planety. Většina sopečné činnosti se odehrává pod hladinou oceánů a moří, v hloubce několika kilometrů. Pohled na ni nám zakrývá masa vody. 

Podle odhadů seismologů jsou oceánská dna dějištěm čtyř pětin vulkanické činnosti na Zemi.

Pokud bychom měli zátku od výpusti oceánů a mohli je jednoduše vypustit, ukázala by se nám neznámá krajina provrtaná vulkány, zejména v oblasti tektonických zlomů. Naznačuje to oceánské dno, které je určitých oblastech doslova poseto tefrou, tedy sedimenty vznikajícími vulkanickou činností

Když sopky vybuchují, uvolňují hromadící se vrstvy lávy, které mohou nakonec prorazit hladinu. Když láva zůstává pod vodou, vznikají podmořské hory. Jakmile se začne vynořovat nad hladinu moře, mohou se z ní stát ostrovy.