Husí kůží se zabýval už Charles Darwin. Zakladatel evoluční biologie dospěl k závěru, že je pozůstatkem dávné minulosti lidí.

Naši předkové byli chlupatí. Když se naježili před nepřítelem, vypadali větší i silnější. A když jim byla zima, napřímené chlupy posílily jejich izolaci před chladným vzduchem.

Proč ale tato reakce člověku zůstala? Vždyť jeho ochlupení je titěrné a řídké, takže původnímu účelu sotva poslouží.

Na tuto otázku odpovídá nová studie Harvardovy univerzity. Podle ní husí kůže dlouhodobě posiluje růst ochlupení. Čím častěji nám husí kůže naskakuje, tím víc je stimulován růst našeho ochlupení.

Žiješ v zimě? Potřebuješ chlupy!

Biologové z Harvardu pomocí elektronové mikroskopie dospěli k poznání, že stahování svalů při husí kůži stimuluje produkci kmenových buněk ve folikulách (kořenech) chlupů odpovědných za růst ochlupení.

zdroj: Profimedia

Z pokusů na myších výzkumníci odhalili, že specifické nervy odpovědné za svalové kontrakce jsou napojené na simpatikus, tedy část nervového systému nepodléhající naší vůli. Sem patří třeba nervy, které nám signalizují hlad, nutnost močení a další projevy našeho nervového autopilota.

Když naše pokožka vycítí nízké teploty, svaly odpovědné za husí kůži mimo jiné zmenšují mezeru mezi folikulami a nervy sympatiku. Výsledkem není jen okamžité teplo (při dostatečně hustém ochlupení), a le kontrakce díky spojení se sympatikem rovněž podporují růst ochlupení.

Pokud se nervy a kmenové buňky ve folikule setkávají častěji, tedy když jsme častěji vystaveni chladu a častěji máme husí kůži, sympatikus vysílá neurotransmitery, chemické látky podporující rychlejší tvorbu kmenových buněk. Kontrakce tak pracují jako regulátor stavu kmenových buněk, které doplňují naše chlupy, potažmo jsou přímo odpovědné za jejich růst.

Dává to smysl. Pokud tělo častěji zažívá chlad, je logické zvýšit míru ochlupení.

Pravda, u dnešních lidí (až na výjimky) je ochlupení pro ochranu před chladem nedostačující. Před stovkami tisíců let to ale u našich předků bylo jinak.

Obrázek ukazuje, jak svaly (růžová), sympatický nerv (zelená) a kmenové buňky vlasových folikulů (modrá) reagují na chlad. | zdroj: Shwartz et al.

To, že nám husí kůže v růstu srsti tolik nepomáhá, respektive se bez srsti již obejdeme, je naše vlastní evoluční úchylka.

O myších a lidech

… napsal John Steinbeck celý román. Ve vědě platí, že myši a lidé jsou si biologicky podobní. Dá se tedy usuzovat, že poznatky z této studie na myších budou platné i pro člověka.

"Žijeme v se proměňujícím prostředí a naše kůže je stále hranicí těla proti okolnímu světu. Její studium nám tak poskytuje rovněž šanci zkoumat, jaké mechanismy mají vliv na hodnoty kmenových buněk a jak se mění funkce organismů v závislosti na dynamickém prostředí," řekla k výzkumu bioložka Ya-Chien Hsuová z Harvardovy univerzity.

Studie byla publikována v žurnálu Cell.