Lidé spí přikrytí teplou září umělého světla, které obklopuje městská centra a hustě zalidněné oblasti. Hvězdy a souhvězdí v tomto světelném smogu mohou zahlédnout pouze jako slabé rozmazané šmouhy, anebo je nevidíme vůbec.

Druhá varianta je přitom častější. Světelné znečištění zjasňuje noční oblohu tak rychle, že hvězdy doslova mizí před očima. Dokládá to nová studie Německého výzkumného centra pro geovědy GFZ publikovaná v magazínu Science.

Global light pollution is drowning out Orion and other constellations in many parts of the world—and it’s getting worse every year. https://t.co/qOB9tQf1BT

— News from Science (@NewsfromScience) January 19, 2023

Studie GFZ upozorňuje, že tam, kde jsme před 18 lety mohli vidět 250 hvězd osvětlujících tmu, jich dnes uvidíme pouze 100. (Tato cifra platí v globálním průměru.)

Řekni, kde ty hvězdy jsou

Je to znepokojivý trend, který se táhne už po několik desetiletí. V roce 1973 astronom Kurt Riegel upozornil, že umělé osvětlení rychle mění náš pohled na noční oblohu. Poté jsme zaznamenali, že světelné znečištění z rozšiřujících se městských oblastí poškozuje ekosystémy, trpí jím populace ptáků, savců, obojživelníků, hmyzu i rostliny.

Zjištění nové studie je alarmující. Naznačuje, že světelný smog se šíří závratným tempem – rychleji, než se předpokládalo na základě satelitních dat.

Ilustrace znázorňující, jak světelné znečištění zkresluje noční oblohu. Vlevo je nejextrémnější případ, pohled z centra města. I za bezmračné noci jsou vidět jen nejjasnější hvězdy. Pás Mléčné dráhy je přitom neviditelný. Z příměstské oblohy, na druhém pruhu zleva, je pohled o něco lepší. Na nebi vystupuje i několik slabších hvězd. Třetí pruh zleva ukazuje oblohu nad málo zalidněnou venkovskou oblastí bohatou na hvězdy a s viditelnou Mléčnou dráhou. V pravém pruhu vidíte noční oblohu daleko od měst a dalších lidských sídel bez světelného znečištění s mořem hvězd se zářícím pásem Mléčné dráhy. | zdroj: Profimedia

Studie vychází z pozorování více než 50 000 dobrovolníků-občanských vědců z celého světa, kteří porovnávali svůj pohled na hvězdy s mapami hvězdné oblohy zobrazujícími různé úrovně světelného znečištění. Vyplývá z ní, že noční obloha se od roku 2011 do roku 2022 každoročně zjasňovala zhruba o 7 až 10 procent.

Tento růst, pokud ho počítáme jako složené úročení, odpovídá zdvojnásobení jasu noční oblohy za zhruba osm let.

„Rychlost, s jakou se hvězdy stávají neviditelnými pro lidi v městském prostředí, je dramatická,“ cituje žurnál Science Alert hlavního autora studie Christophera Kybu.

Proč je to dramatické

Vědci z ústavu sídlícího v Postupimi předpokládají, že za současným nárůstem světelného znečištění je mimo jiné instalace moderních LED (světelných diod), které při určitém výkonu vyzařují více světla než žárovky.

zdroj: ČHMÚ

Satelity, které měří globální světlo na naší obloze, jsou často „slepé“ vůči modrému světlu, které se z LED diod šíří, protože nejsou schopny zaznamenat vlnové délky nižší než 500 nanometrů.

Odhady ze satelitních měření globálního záření oblohy v letech 2012-2016 zaznamenaly každoroční nárůst jasu noční oblohy o 2,2 procenta, zatímco v předchozích 25 letech přibýval jas ročně o 1,6 procenta.

Kratší vlnové délky světla z LED diod se v atmosféře rozptylují snadněji než delší vlnové délky, což vytváří rozsáhlý opar, který brání tomu, aby se noční obloha zcela zatemnila. Mnozí experti se přitom domnívali, že právě nové osvětlení s LED diodami světelné znečištění omezí.

Další příčinou rozdílných dat v měření světelného smogu je také omezení satelitů dané jejich umístěním na oběžné dráze. Satelity jsou proto nejcitlivější na světlo, které směřuje vzhůru k obloze.

„Většinu světla na obloze dnes tvoří světlo vyzařované horizontálně,“ upozorňuje Kyba. „Pokud se tedy reklamy a osvětlení fasád stanou častějšími, většími nebo jasnějšími, mohou mít velký vliv na světélkování oblohy, aniž by se výrazně objevily na satelitních snímcích.“

Země svítí jako vánoční stromek

Největší roční nárůst jasu oblohy, a to v průměru o 10,4 procenta, zaznamenali podle nové studie pozorovatelé v Severní Americe, nad Evropou se obloha rozjasňovala pomaleji, o 6,5 procenta. Ve „zbytku světa“ pozorovatelé evidovali zvýšení světelného znečištění o 7,7 procenta.

Rozzářená noční Evropa při pohledu z vesmíru na kompozitním snímku NASA. | zdroj: Profimedia

Vědci v hodnocení studie upozorňují, že jedním z jejích nedostatků je, že neměla dostatek údajů z rozvojového světa, kde mohou změny probíhat ještě rychleji.

„Při pohledu na snímky a videa noční polokoule Země z Mezinárodní vesmírné stanice jsou lidé zpravidla ohromeni pouze ‚krásou‘ městských světel, jako by to byla světýlka na vánočním stromku. Nevnímají, že se jedná o obrazy znečištění,“ píší ve svém pohledu na novou studii fyzikové Fabio Falchi a Salvador Bará.

„Je to jako obdivovat krásu duhových barev, které vytváří benzín ve vodě, a nepoznat, že jde o chemické znečištění,“ upozorňují tito odborníci z univerzity v Santiagu de Compostela ve Španělsku.