Otisk lidstva je na planetě patrný od betonových staveb, které definují naše města, přes hrady až po pyramidy a další historické památky. Lidská činnost, například zemědělství, anebo stavba dálnic, výrazně změnila krajinu.

Žijeme v antropocénu – geologickém období, ve kterém lidstvo výrazně ovlivňuje stav zemského povrchu, hydrosféry i atmosféry.

Napadlo vás, jak by planeta vypadala, kdyby lidé nikdy neexistovali? Tuto otázku položil magazín Live Science několika vědcům.

„Myslím, že svět by byl mnohem víc porostlý rostlinami a plný živočichů," odpověděl na ni paleontolog Trevor Worthy z Flindersovy univerzity v australském Adelaide.

Planeta jako přírodní rezervace

Nejen druhy, které člověk přímo vyhubil, jako pták dodo, by podle něj nejspíš existovaly, ale mnohé existující druhy by bez vlivu lidské civilizace byly početnější.

Míra vymírání je v současnosti až stokrát vyšší než před příchodem člověka, vyšší nebyla celých 66 milionů let od posledního vymírání na konci éry dinosaurů, připomněl Worthy. Lidé podle něj „zasáhli planetu jako asteroid“.

„Můj prapradědeček mohl v přírodě pozorovat tisícihlavá hejna papoušků, můj dědeček viděl hejna o stovce kusů, můj otec jich viděl několik a já mám štěstí, když v lesích zahlédnu dva,“ upozornil Worthy.

Člověk měl nejspíš vliv i na vyhynutí mnoha druhů ještě před příchodem moderní civilizace. Ačkoliv se dodnes výzkumníci přou, jestli mamutům a jiné megafauně zlomily vaz měnící se přírodní podmínky nebo naši lovící předci, jisté je, že Homo sapiens populaci mamutů decimoval.

Celá plejáda velkých savců by dnes bez lidí nejspíš stále kráčela po povrchu planety. Sören Faurby, zoolog z univerzity ve švédském Göteborgu je přesvědčen, že Země bez lidí by připomínala přírodní rezervaci Serengeti v severní Tanzanii, nejslavnější chráněné území Afriky. „Ve světě bez lidí by byla mnohem větší rozmanitost velkých savců,“ upozornil Faurby.

Lidé ubírají živiny

Pozoruhodný je vliv člověka na ekosystém nejen z pohledu vybíjení jiných druhů, ale také z hlediska vlivu těchto druhů na celé přírodní oblasti. Systémový ekolog Christopher Doughty ze Severoarizonské univerzity v San Francisku připomíná, že existence megafauny v minulosti měla přímý vliv i na úrodnost krajiny. Když se velká zvířata ve velkých počtech pohybují krajinou, přemisťují přes své stravování a vyměšování také semena a živiny.

Z jeho výzkumů vyplývá, že přenos životně důležitých prvků, jako jsou fosfor, vápník a hořčík, se vlivem vyhynutí mamutů a jiné megafauny snížil v Severní Americe o víc než devadesát procent.

"Pokud jsou prvky v ekosystémech rozprostřeny nerovnoměrněji, je i úrodnost území nerovnoměrná," řekl Doughty.

Lidé se chovají opačně než mamuti. Stavbou velkých sídel a zemědělskou činností shlukují semena a živiny dohromady. Zemědělské oblasti bez propojení se zbytkem přírody v průběhu času se ale stávají méně úrodnými ve srovnání s původními přírodními systémy.

... a jak by vypadala planeta neandrtálců?

Moderní lidé, tedy Homo sapiens, však nebyli jedinými živočichy z čeledi hominidů. Paleoantropolog Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně v magazínu Live Science připouští, že bez konkurence Homo sapiens mohli přežít neandrtálci nebo denisované do dnešních dnů.

Co kdyby se ubírali podobnou cestu, jakou se vydali Homo sapiens a přesunuli se od společenství lovců a sběračů k zemědělcům? Později třeba mohli vytvořit průmyslovou společnost, podobnou té naší.

„... a mohli dělat stejné chyby, jaké jsme dělali my. Takže globální oteplování tady mohlo být i bez nás, ale řídili by ho neandrtálci nebo denisované, ne my,“ cituje magazín Science Alert profesora Stringera.

Koně by ve světě bez lidí byli divocí a svobodní. | zdroj: Profimedia