Nedávno jsme tu psali o třech nejvýznamějších sondách, které jsou momentálně na cestách ke svým cílům. V případě sondy New Horizons jde přitom o cíl, který astronomové stihli v průběhu jejího letu degradovat: Pluto už nesplňuje podmínky, potřebné k uznání daného tělesa za planetu.

To ale neznamená, že by astronomy přestalo zajímat! Jde totiž o poslední z tradičních těles sluneční soustavy, jehož přesnou podobu neznáme. Zatímco velké planety už jsme poctili návštěvou našich sond, na plutovskou premiéru se teprve čeká – dojde k ní přesně za rok touto dobou. Bill Dunford z Planetární společnosti se rozhodl ukrátit si čas porovnáním, jak se díky návštěvám moderních sond zpřesnil náš pohled na vesmírné souputníky Země.

Začneme nejblíže ke Slunci, s planetou Merkur. Čerstvé fotografie prokreslily detaily kráterů na povrchu.

zdroj: Vlastní foto autora

Výrazný pokrok pozorujeme v případě čtvrté planety od Slunce, Marsu. Oproti šmouhám z konce 60. let jsou fotografie, pořízené družicí Mars Reconnaissance Orbiter, syté a detailní. Podívejte se například na její snímky marsovských dun.

zdroj: Vlastní foto autora

Zpřesňují se také naše pohledy na měsíce vzdálenějších planet. Titan je největším z měsíců Saturnu, ale svůj povrch ukrývá pod silnou vrstvou atmosféry. Jeho podobu ale známe díky sondě Huygens, která na Titanu přistála v roce 2005.

zdroj: Vlastní foto autora

A naší pozornosti neunikají ani planetky (postaru asteroidy), tedy menší tělesa o průměru několika stovek kilometrů. Na planetku Vesta si posvítila sonda Dawn, která slídí v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Příští rok by nám měla přinést detailní snímky planetky Ceres.

zdroj: Vlastní foto autora

No a jak to tedy bude s Plutem? Nechejme se překvapit. První fotografie někdejší planety a jejího souputníka Charona můžeme čekat příští léto.

zdroj: Vlastní foto autora