Vliv kofeinu na lidské tělo je zkoumán desítky let. Zatímco většina studií se soustředí na jeho stimulační účinek a vliv na mozek, méně se ví o tom, jak cirkulující kofein v krvi ovlivňuje metabolismus a dlouhodobé zdraví.

Nová práce, kterou publikoval tým vědců z Karolinska Institutet ve Švédsku a Brigham and Women's Hospital v USA, a o které informuje ScienceAlert, ukazuje, že vyšší hladiny kofeinu v krevním oběhu mohou být spojeny s nižším množstvím tělesného tuku a zároveň s nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu.

 Geny rozhodují, jak dlouho zůstane kofein v těle

Studie využila metodu zvanou Mendelovská randomizace, která umožňuje sledovat vliv genetických rozdílů na zdravotní výsledky. Vědci analyzovali data od více než 10 000 lidí a zaměřili se na dva konkrétní geny (CYP1A2 a AHR), které ovlivňují, jak rychle tělo metabolizuje kofein.

„Lidé s genetickou výbavou pro pomalejší odbourávání kofeinu mají tendenci mít vyšší hladiny této látky v krvi po konzumaci stejného množství,“ vysvětluje Dr. Susanna Larsson, spoluautorka studie z Karolinska Institutet.

Právě tito lidé měli nižší BMI a menší podíl tělesného tuku, přičemž se u nich zároveň ukazovalo nižší riziko vzniku diabetu 2. typu.

Kolik kávy je tedy „zdravé“?

Studie se nezabývala přímou spotřebou kávy, ale účinkem hladiny kofeinu v krvi, která je geneticky daná. To znamená, že dva lidé, kteří vypijí stejné množství kávy, mohou mít zcela rozdílné koncentrace kofeinu v těle – a tedy i rozdílný metabolický dopad.

„To, že kofein v krvi může ovlivnit složení těla a citlivost na inzulin, naznačuje nový směr výzkumu. Nejde jen o to, kolik kávy pijeme, ale jak na ni naše tělo reaguje,“ říká Dr. Dipender Gill, jeden z hlavních autorů studie a výzkumník z Imperial College London.

Z toho vyplývá, že individuální rozdíly v metabolismu kofeinu hrají větší roli, než jsme si dosud mysleli. To by mohlo do budoucna ovlivnit doporučení v oblasti výživy a prevence cukrovky.

 Co to znamená pro běžného člověka?

Studie sice nenabádá k masové konzumaci kávy, ale podporuje myšlenku, že kofein může mít pozitivní účinky na metabolismus, pokud je správně dávkován – a pokud na něj tělo reaguje pomalu. Nejde však o „magickou pilulku“ proti obezitě.

Autoři upozorňují, že výsledky je třeba brát opatrně a ověřit je v dalších studiích. Nicméně jejich výzkum přispívá k pochopení toho, jak genetické rozdíly ovlivňují naše reakce na běžné látky v potravě.

 Shrnutí:

• Výzkum naznačuje, že vyšší hladiny kofeinu v krvi mohou být spojeny s nižším množstvím tělesného tuku a menším rizikem cukrovky typu 2

• Roli hrají genetické rozdíly v metabolismu kofeinu

• Největší přínos mohou mít lidé, kteří kofein odbourávají pomaleji

• Výsledky mohou vést k personalizovanému přístupu k výživě a prevenci civilizačních nemocí