Může to být převratný objev, který změní naše chápání lidské evoluce. Zachovalá lebka dlouho skrývaná ve studni patří podle některých vědců dosud nepoznanému druhu pravěkého člověka, blízkému příbuznému Homo Sapiens.

Vědci dokázali neuvěřitelné: Ze žvýkačky staré 5700 let zhotovili podobu pravěké dívky. Pojmenovali ji Lola. 

Zní to jako vánoční pohádka. Ale nenechte se mýlit, je to geny podložená vědecká teorie. Ke svátku klidu a míru se nicméně hodí stejně jako koleda o neviňátku.

Neandrtálci vzrušují naši představivost už od svého objevu před více než 150 lety. Nic na tom nezměnilo ani zjištění, že nejsou našimi přímými předky, ale spíše "pravěkými bratranci" z postranní větve lidského rodu. Nejnovější objevy ze španělských jeskyní naznačují, že neandrtálci rozhodně nebyli takovými divochy, za které jsou považováni. 

O tom, že první obyvatelé Nového světa přišli z východní Asie, dnes mezi vědci nepochybuje prakticky nikdo. Vůbec ale není jasné, kdy tito lidé do Ameriky dorazili, jakou cestou se vydali a jak přesně jejich putování probíhalo. Objevy posledních let navíc do celého problému vnesly víc otázek než odpovědí. Zdá se čím dál pravděpodobnější, že k osídlení Ameriky došlo hluboko v poslední době ledové a že se první cestovatelé drželi mořského pobřeží.

Historie lidského rodu je pořádně zamotaná. Dnes už například můžeme s jistotou prohlásit, že do našeho genofondu na různých místech a v různých časech přispívaly i další druhy rodu Homo. Pořád ale platí, že se předkové moderních lidí vyvinuli v Africe. Černý kontinent jim také následně posloužil jako odrazový můstek k osídlení zbytku světa. Přesné načasování jednotlivých migrací – včetně té nejspektakulárnější, která započala už v Africe – ale zůstává nejasné. Nově se navíc ukazuje, že ty úvodní mohly být daleko dávnější, než si doposud výzkumníci mysleli.