Černá sci-fi komedie K zemi hleď! režiséra Adama McKaye s Leonardem DiCapriem popisuje situaci, která nastane poté, co astronomové objeví kometu mířící přímo na Zemi. Do dopadu zbývá jen šest měsíců.

Astronomové pomocí médií varují veřejnost, dostanou se i k americké prezidentce. Jenže všichni, kteří by mohli něco udělat a katastrofu pomoci odvrátit, se chovají jako pitomci, sledují jen své zájmy a informace vědců zpochybňují.

Objekt o desetikilometrovém průměru tak nakonec narazí do Země a způsobí konec civilizace.

Leonardo DiCaprio ve filmu K Zemi hleď! hraje profesora Randalla Mindyho, který pomocí výpočtů zjistí, že na Zemi za šest měsíců dopadne kometa dost velká na to, aby zničila veškerý život. | zdroj: Profimedia

Ve filmu, který se stal počátkem roku nejsledovanějším snímkem na Netflixu, k nám letí objekt do té doby neznámý – kometa z vnější části sluneční soustavy. A šance, že hned zítra najdeme takový objekt na kolizní dráze se Zemí, není nulová. Jak velká či malá je, se dá posoudit ze statistiky dopadů velkých objektů na naši planetu. 

Na první pohled to katastrofálně nevypadá. Objekty protínající pravidelně dráhu Země známe. Ačkoli mnohé budou i v nejbližších staletích dál prolétat v blízké vzdálenosti k Zemi, šance na srážku s nimi je mizivá.

Není to však jediný typ objektů, které mohou Zemi ohrozit. Ve filmu K Zemi hleď! letí objekt do té doby neznámý, kometa z vnější části naší soustavy. A taková tělesa jsou hůř předvídatelná. Objevují se znenadání.

Modelem se stala kometa viděná v Česku

„Záměrně jsem vybrala za objekt dlouhoperiodickou kometu. Je to kometa, která přilétá z vnější části sluneční soustavy. Tyto objekty skutečně přilétají neuvěřitelnou rychlostí vzhledem k Zemi. Mohou být také velké. Kometu jsem volně modelovala podle vlasatice NEOWISE, kterou náš tým loni objevil v loňském roce,“ řekla doktorka Amy Mainzerová, astrovědkyně zabývající se kometami a vědecká poradkyně filmu magazínu Den of Geek.

Kometa NEOWISE letící nad Pražským hradem. Tato vlasatice se stala předlohou pro zabijáckou kometu z filmu K Zemi hleď! | zdroj: Profimedia

Takový vesmírný zabiják se skutečně může zjevit rychle a nečekaně. Kometu NEOWISE astronomové objevili 27. března 2020 ve vzdálenosti 1,7násobku vzdálenosti Země od Slunce. Maximální přiblížení k Zemi nastalo už koncem července stejného roku. 

Dobrou zprávou je, že pravděpodobnost zásahu takovým zabijákem během našeho života a života našich dětí či vnoučat je mizivá. Z kráterů i příkladů vymírání víme, že planetka o velikosti jednoho kilometru dopadne na Zemi v průměru jednou za 500 tisíc let. Kolize s objektem o velikosti pěti kilometrů nastane jednou za 20 milionů let (Berkeley News).

Zneklidňující je ovšem to, že poslední velký dopad před 66 miliony let ukončil éru dinosaurů. Co do počtu dopadů jsme tedy za obdobím, kdy nějaký měl nastat.

K planetární obraně buď připraven!

Co bychom dělali, když by se zabijácká kometa řítící se na Zemi objevila?

Odpověď na tuto otázku není povzbudivá. Věda má teoretické modely, jak se s vesmírným objektem ohrožujícím naši planetu vypořádat. Astronomové pořádají pravidelná cvičení reakcí na rizikový objekt a NASA vypustila misi DART, která má vyzkoušet, jakou sílu bychom potřebovali pro skutečné odklonění (či také odpaření) asteroidu. 

Žádné vyzkoušené metody, jak vesmírný kolos zničit, anebo odklonit, však dosud nemáme. Nemáme ani rakety či sondy, které by mohly odstartovat během několika dnů k misi ve stylu hollywoodského Armageddonu.

Pokud bychom o planetce mířící k Zemi věděli roky dopředu, měli bychom čas vyvinout plavidla, která se o ní budou moct postarat. Kdybychom však měli jen týdny či měsíce času, byl by to velký problém.

Ve zmíněných „štábních“ cvičeních NASA znali astronomové vesmírné těleso dostatečně dlouho na to, aby k němu byly vyslány sondy. Ale nebylo dost času na přípravu mise schopné asteroid odklonit v dostatečné vzdálenosti od Země, anebo ho zničit. V loňské simulaci tak planetka dopadla na Šumavu, v simulaci předloňské zase na New York, protože se politici nedohodli na včasné reakci.

Jsme vědecky gramotní?

Neochota poslouchat vědu je překážkou toho, abychom se mohli vypořádat s globálními riziky. To je nakonec hlavní poselství filmu.

Země se ocitne na kolizní dráze s velkým vesmírným tělesem možná až za miliony let, ale jiné problémy jsou naléhavé už dnes. A hlavní problém není v jejich technickém řešení, ale v tom, abychom je vůbec řešili.

„Jako společnost musíme o vědě vědět dost na to, abychom byli schopni používat nástroje kritického myšlení, testování hypotéz a vzájemného hodnocení, a tak mohli přijímat správná rozhodnutí Musíme být vědecky gramotnou společností,“ řekla doktorka Mainzerová magazínu Den of Geek.