Americká vesmírná agentura NASA zahájila misi DART – první test planetární obrany před velkými asteroidy. Má zjistit, zda by bylo možné nárazem sondy, tedy pohybovou (kinetickou) energií, odklánět planetky, které mohou narazit do Země.

Půltunová sonda bude navedena na malý měsíc Dimorphos, který v roce 2003 objevil český astronom Petr Pravec. Do měsíce o průměru 160 metrů, který obíhá kolem asteroidu Didymos, narazí rychlostí téměř 24 000 kilometrů za hodinu. Poté se změří, zda a nakolik náraz vychýlil Dimorphos z dráhy a jak poznamenal trajektorii 780 metrů dlouhého Didymosu.

Schéma mise DART s očekávaným vychýlením dráhy měsíce Dimorphos. | zdroj: NASA

Didymos a Dimorphos (také Didymos A a Didymos B) je „neškodná“ dvojplaneta, která Zemi neohrožuje. Patří do Apollonovy skupiny planetek, obíhá až za drahou Země, nekříží se s ní. Tento útok je pouhým testem.

Test za stamiliony dolarů

Sondu vynesla do vesmíru z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii  raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v úterý 22:21 západoamerického času, tedy ve středu 07:21 SEČ.

Start vysílala NASA v přímém přenosu. Teď se na něj můžete podívat ze záznamu:

Nárazová část sondy má do oblasti planetky Didymos dorazit koncem září příštího roku. V té době se soustava bude nacházet ve vzdálenosti necelých jedenácti milionů kilometrů od Země.

Výsledek nárazu sondy do vesmírné horniny budou experti sledovat pomocí teleskopů na Zemi a italského satelitu LICIA, který je součástí sondy. LICIA se od vlastního nárazového tělesa oddělí a celý manévr i s jeho následky bude sledovat. Plán mise je patrný ze schématu (na začátku textu) i z následujícího videa:

Projekt DART (Double Asteroid Redirection Test – zkouška přesměrování dvojplanetky) stál 330 milionů dolarů, což je podle současného kurzu v korunách 7,5 miliardy.

Dinosauři byli bezbranní

Nasnadě je otázka, zda a nakolik je taková obrana aktuální.

V období před čtyřmi miliardami let Zemi doslova bombardovaly asteroidy. Svědčí o tom obrysy kráterů, kterými je planeta poseta. Dnes už vesmír není tak divoký.

Naše civilizace žije ve šťastném období, během něhož žádné velké vesmírné těleso na Zemi nedopadlo. Žádné štěstí však netrvá věčně. Dopad ničivých asteroidů se nedá vyloučit.

Za důkaz může sloužit gigantický asteroid Chicxulub, který před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu. Jeho důsledkem byla změna klimatu a hromadné vymírání druhů, zejména dinosaurů.

DART proto není jedinou plánovanou technologií obrany před asteroidy. Experti zvažují také odpal výbušného zařízení u blížícího se asteroidu, které by vesmírnou horninu rozštěpilo na menší, méně nebezpečné kusy. Další analyzovanou možností je zaměřit na asteroid laserový paprsek z vesmíru a odpařit z něj horninu tak, aby změnil dráhu.

Poslední linií obrany mohou být vesmírná plavidla naložená jadernou municí a nasměrovaná na asteroid, což je scénář známý z filmu Armageddon.

Jsou temné, téměř neviditelné

Předpokladem pro úspěšnou obranu před asteroidy je však včas nebezpečná tělesa zpozorovat. Dosud se stává, že některé z asteroidů vidíme příliš pozdě. Astronomové to vysvětlují tím, že planety přilétající od Slunce se optickými dalekohledy obtížně hledají, jsou prostě temné.

NASA přiznává, že je schopna v nejlepším případě zachytit pouze devadesát procent asteroidů-zabijáků měst. Do této kategorie se řadí všechny planetky větší než 140 metrů. (Za planetární zabijáky jsou pokládány dvoukilometrové a větší asteroidy.)

Agentura proto vyvíjí speciální teleskop NEO Surveyor, který má tělesa přilétající ze směru naší hvězdy spolehlivě, a hlavně s dostatečným předstihem, identifikovat. Pokud půjde vše podle plánu a příliv peněz z amerického Kongresu nevyschne, bude spuštěn v roce 2025.

„Zatím spoléháme zejména na štěstí, které nás drží v bezpečí před velkými asteroidy. Ale štěstí není plán,“ řekl při slyšení v Kongresu astronom z Massachusettského technologického institutu Richard Binzel.

Patří se připomenout, že dinosauři štěstí neměli.