Na Zemi se snáší meteorický roj Orionidy. Příliv meteorů vyvrcholí tento týden v soboru a v neděli. Nahlíženo fázemi Měsíce, podmínky pro pozorování nebeského ohňostroje, za kterým je prach z Halleyovy komety, by měly být vynikající.

„Maximum Orionid v roce 2023 připadá na Měsíc v první čtvrti. Měsíc bude nízko nad obzorem v souhvězdí Vodnáře a zapadne ještě před půlnocí… nejlepší podmínky pro sledování budou ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi první a pátou hodinou ranní), kdy Měsíc svým svitem rušit nebude,“ informují astronomové na webu Astrofyzikální progresy z Opavy.

Během maxima roje se můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst deseti až dvaceti meteorů za hodinu. Orionidy tedy nejsou nejaktivnějším aktivním rojem, za to ale často nadělují jasné meteory, nazývané bolidy.

A pokud by nám matka příroda o víkendu nedopřála bezoblačnou oblohu, nic není ztraceno. Aktivita roje je pozvolná, trvá déle než měsíc, od počátku října do počátku listopadu. Proto má smysl se dívat na Orionidy už nyní a také několik nocí po maximu.

Ve stopách nejslavnější komety

To, co uvidíte na obloze, jsou částice kamení a prachu. Pocházejí z Halleyovy komety, ze které je uvolnil žár Slunce.

Částice letí ve stopách komety, která se stala inspirací pro betlémskou hvězdu s ohonem, sledují její trajektorii. Když vstoupí atmosféry naší planety, třením o molekuly vzduchu se ohřejí a shoří.

Dráhy Země a Halleyovy komety. Kříží se v říjnu a v květnu, kdy naši oblohu prosvěcují Orionidy a Eta-Aquaridy. | zdroj: kredit-Guy Ottewell et al.

Orionidy se s naší planetou pravidelně potkávají v říjnu. Jiné částečky z Halleyovy komety – Eta-Aquaridy – navštěvují Zemi počátkem května.

Meteory z Orionid září většinou červeně. Tato barva je způsobena emisemi vápníku a hořčíku z prachu komety a také emisí prvků v zemské atmosféře, tedy dusíku a kyslíku.

Jsou to extrémně rychlé meteory, které padají do zemské atmosféry rychlostí 66 kilometrů za sekundu a často za sebou zanechávají stopy ionizovaného plynu, které na obloze přetrvávají několik sekund poté, co samotný meteor zmizí.

„Vzhledem k tomu, že dráhy Halleyovy komety a Země se míjejí o 22 milionů kilometrů, jsou meteoroidy způsobující meteorický roj Orionidy na obloze velmi staré. Není známo, jak dlouho trvá, než částice vyvržené z komety vlivem gravitace planet a tlaku slunečního záření dosáhnou dráhy, jež se protíná s dráhou Země. Předpokládá se však, že to trvá staletí až tisíciletí,“ píše na webu České astronomické společnosti Astro Roman Mikušinec.

Jak Orionidy pozorovat

Jak napovídá jejich název, Orionidy z pohledu pozemského pozorovatele vylétají ze souhvězdí Orionu. Pomyslný střed jejich roje bude během večera stoupat po obloze. K němu však pozornost upínat nemusíte. Meteory budou rozesety po téměř celé ploše noční oblohy, radí portál EarthSky.

K pozorování si každopádně vyberte místo dál světelného znečištění, nejlépe v horách. Kdybyste si nebyli jisti, zda v místě, kde se nacházíte, jsou dobré podmínky k pozorování, můžete použít mapu světelného znečištění Česka - tady.)

A dopřejte si aspoň hodinu času na sledování, protože trvá zhruba čtvrthodinu, ale i déle, než se vaše oči plně přizpůsobí tmě.

Halleyova kometa navštívila Zemi naposledy v roce 1986 a vrátí se v roce 2061. Orionidy však můžete vidět každý rok. Takže vyjděte ven podívat se na kousky slavné komety.