Nově objevená kometa, která se blíží k Zemi, může být objektem z mezihvězdného prostoru. Naznačuje to její dráha, která má tvar hyperboly.

Pokud tato toulavá vlasatice přežije průlet kolem Slunce, bude katapultována mimo sluneční soustavu a nikdy se nevrátí.

Jak ji pozorovat

Nyní kometa C/2023 P1 (Nišimura) letí před souhvězdím Blíženců nízko na ranní obloze. Její velikost dosahuje 10,4 magnitudy, což znamená, že ji na temné obloze mohou spatřit ti, kteří používající šestipalcový nebo větší dalekohled, informuje web EarthSky.

Here is the path of the comet Nishimura through the Solar System in August-September 2023 ☄️
Credit: Star Walk pic.twitter.com/UyoAmXoPGE

— Star Walk (@StarWalk) August 18, 2023

V příštích dnech se kometa zjasní a její ohon, který teď měří osm obloukových minut, poroste.

Nejjasnější bude kometa v polovině září, kdy se přiblíží Slunci a Zemi. Na noční obloze by měla zářit jako běžná hvězda.

Astronomové radí, abyste se vybavili malým dalekohledem. Bez něj na nebi uvidíte jen objekt bez ohonu připomínající rozmazanou hvězdu. V každém případě ale vyhledejte místo s nízkou mírou světelného znečištění. Mapu světelného znečištění Česka si můžete prohlédnout tady.

A s pozorováním komety byste neměli otálet. Ti, kteří vlastní dalekohled, by se ji měli snažit spatřit na severovýchodním obzoru už v těchto dnech, protože blízký průlet kolem naší hvězdy nemusí přežít.

Bude extrémně těsný. Kometa Nišimura má prosvištět kolem Slunce pod oběžnou drahou nejbližší planety – Merkuru. Je tedy možné, že se rozpadne.

Pokud kometa přečká srpen, měla by se stát objektem pozorovatelným dalekohledem během prvních zářijových rán, kdy se přesune z Blíženců do souhvězdí Raka.

Dvanáctého září by měla dosáhnout magnitudy 4,6. Při této hodnotě může být vidět pouhým okem. A vidět byste ji mohli už o den dřív. Tak to zkuste!

Prvním objektem, kterého si v těchto dnech na východním obzoru v souhvězdí Panny před svítáním všimnete, bude srpek Měsíce, následovaný nedaleko zářící Venuší. Kometa se vyskytne v blízkosti této dvojice.

K Zemi se nejvíc přiblíží 13. září – na 127 milionů kilometrů. 18. září pak dosáhne perihelia, což znamená, že poletí nejblíž Slunci. Bude ale obtížné ji spatřit, protože sluneční světlo smývá blízké objekty.

Když se kometa vzdálí od Slunce, její jasnost zeslábne a většinu času se bude nacházet v denním světle nebo pod obzorem.

Na každý pád je dobré si připomenout, že viditelnost komet je vždy nejistá. Komety jsou nevyzpytatelné, někdy zazáří, jindy pohasnou, upozorňují astronomové.

Odkud přilétá?

Fotografie komety odhalily, že její koma, což je oblak plynu a prachu, který obklopuje kometární jádro, vydává zelenou záři. Podle časopisu Science tuto neobvyklou barvu způsobují molekuly dikarbonu, které jsou rozkládány slunečním světlem.

Víc než barvou je ale kometa pozoruhodná svou hyperbolickou dráhou, která naznačuje, že mohla přiletět z oblasti mimo sluneční soustavu, píše magazín Live Science. To by z ní dělalo třetí známý mezihvězdný objekt, který byl kdy objeven – po planetce 'Oumuamua a kometě 2I/Borisov.

Je však také možné, že kometa pochází z vnější části Oortova oblaku – zásobárny komet a dalších ledových objektů za oběžnou dráhou Neptunu – a po tisíciletí se vznášela na okraji sluneční soustavy, než ji zachytila sluneční gravitace.