V noci na pátek nastane vrchol meteorického roje Orionidy, který je spojen s Halleyovou kometou. Během něj se dá očekávat až dvacet meteorů za hodinu.

„Radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do severovýchodní části souhvězdí Orionu a stoupá nad obzor v průběhu pozdních nočních hodin. Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem mezi jednou až pátou hodinou,“ radí na webu Fyzikálního ústavu v Opavě astronom Petr Horálek.

A pokud by vám výhled na oblohu překazily mraky, máte šanci vidět roj o téměř stejné intenzitě také v dalších dnech.  Aktivita roje bude klesat pomalu.

Ve stopách vlasatice

Orionidy pocházejí z Halleyovy komety, která se naposledy objevila v blízkosti Země v roce 1986. Tyto částice kamení a prachu se z komety uvolnily žárem, když kometa prolétala blízko Slunce. Od té doby letí v jejích stopách, sledují její oběžnou dráhu.

Dráhy Země a Halleyovy komety. Kříží se v říjnu a v květnu, kdy naši oblohu prosvěcují Orionidy. | zdroj: Kredit-Guy Ottewell

Když částice vletí atmosféry naší planety, třením o molekuly vzduchu se ohřejí a shoří.

Nejvyšší aktivita roje tentokrát spadá do doby krátce před novoluním, které nastane v úterý 25. října. Novoluní (nov) je fáze Měsíce, kdy není přivrácená část jeho povrchu k Zemi osvětlena Sluncem a kdy jsou noci temné.

Přírodní družice Země tedy nebude pozorování Orionid rušit svým svitem.

Maximum meteorického roje Orionidy v roce 2020 nad východním Slovenskem. | zdroj: Petr Horálek/FÚ Opava

Stačí zvednout hlavu

Jak napovídá jejich název, Orionidy z pohledu pozemského pozorovatele vylétají ze souhvězdí Orionu. K pomyslnému středu jejich roje však pozornost upínat nemusíte. Stačí prostě zvednout hlavu, meteory budou rozptýleny po téměř celé ploše noční oblohy.

Předpokladem pro to, abyste si meteory mohli vychutnat, je nejít spát a najít si pozorovací místo s otevřeným výhledem a co nejmíň znečištěné světelným smogem. Tak můžete vidět nejvíc meteorů.

Světelné záblesky, které na nebi uvidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory vstupují do ovzduší rychlostí kolem 65 kilometrů za sekundu a předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, nositelů světla.

Halleyova kometa na snímku z roku 1986, kdy se zatím naposledy přiblížila Zemi. Pořídila ho evropská sonda Giotto. | zdroj: Profimedia

A proč je Halleyova kometa spojována s betlémskou hvězdou? V roce 1304 hvězdu nad Betlémem jako kometu zobrazil do vánoční scény italský malíř Giotto di Bondone na fresce Klanění tří králů Ježíši pro padovskou kapli Scrovegni.

K dílu umělce inspiroval průlet Halleyovy komety kolem Země v září 1301. Do té doby byla nad jesličkami malována hvězda bez ohonu.

Klanění tří králů Ježíši s Halleyovou kometou na obloze od renesančního malíře Giottao di Bondoneho. Obraz byl namalování v roce 1304. | zdroj: Profimedia