Většina cestovatelů míří na Kanárské ostrovy na dovolenou plnou vodních radovánek, výšlapů nebo surfování. Každý ze sedmi ostrovů nabízí zcela jinou krajinu i terén, a přitom je od sebe nedělí víc než desítky kilometrů. Jaké tajemství tohle pozoruhodné souostroví skrývá?

Muniční sklad magmatu
Kanárské ostrovy patří mezi geologicky nejzajímavější místa na Zemi. V jejich okolí se nachází takzvaná horká skvrna, jakási zásobárna magmatu ve svrchním plášti Země, která kumuluje obrovské teplo. Jak se nad horkou skvrnou po miliony let pohybovaly tektonické desky, na mořském dně vznikly sopky, které postupnou produkcí lávy vyrostly až nad mořskou hladinu. Nejdále to „dotáhl“ ostrov Tenerife s nejvyšším vulkánem Evropy Teide. Od mořského dna dosahuje výšky 7 500 metrů.

Jako první se z Atlantiku vynořily ostrovy Lanzarote a Fuerteventura, a to před více než 25 miliony let. Naopak západní ostrovy El Hierro a La Palma patří k nejmladším, vznikly před necelými 2 miliony let. Vulkanologové věří, že horká skvrna se stále nachází v západní části souostroví, a má tak za následek nedávné erupce na La Palmě i vznik podmořské sopky u El Hierro.

Stejný typ vulkanické činnosti dal za vznik i dalším souostrovím: Galapágám, Azorům i Havajským ostrovům v Tichém oceánu, kde najdeme vůbec nejvyšší sopku na světě Mauna Kea.

Měsíční krajina Lanzarote

zdroj: Unsplash

Teorie horké skvrny má určité mezery a nevysvětluje plně veškerou vulkanickou aktivitu souostroví. V roce 1730 například zasáhla série sopečných erupcí ostrov Lanzarote, který se nachází již mimo horkou skvrnu. Láva a popel tenkrát pokryla desítky vesnic a zásadně změnila ráz krajiny. Při návštěvě se dnes budete cítit jako na Měsíci nebo Marsu a není divu, že se tu točila celá řada sci-fi filmů. Zároveň zde vznikla pole s úrodnou půdou, na kterých se za speciálních podmínek pěstuje jedna z nejlepších a nejpozoruhodnějších odrůd vín světa – Malvasia. Vinná réva tady není vysazována v řadách, ale jako samostatné keříky v obřích jámách. Díky tomu rostlina odolává i silným poryvům větru od oceánu.

Eroze jako umělec i tichý zabiják
Různorodost kanárské krajiny také po dlouhá léta formovala eroze a sesuvy půdy. Ty s uměleckou brilantností do ostrovů vyhloubily kaňony a naopak vybrousily ostré hřbety a skalní věže. I když Kanáry vděčí erozi za své přírodní krásy, jednou se stanou i její obětí. Kvůli ní se totiž nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote pomalu zmenšují a za pár milionů let zmizí pod hladinou moře úplně.

Hříčky těchto přírodních procesů můžete pozorovat i na největším ostrově Tenerife. V části lesního parku Corona najdete roztodivné kónické útvary ze sopečné horniny, které připomínají modernistickou architekturu. Dalším zajímavým útvarem je skalní věž v přírodním parku Anaga, která nápadně připomíná lva. Najdete ji u nejstarší tenerifské vesnice Taganana.