Když se dělíte o bohatství, máte šanci žít déle
15. 10. 2020 – 15:08 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:
V době covidové pandemie to je mimořádně důležitý poznatek: Mezinárodní studie dospěla k závěru, že v solidárních společnostech se lidé dožívají vyššího věku.
Sklon pomáhat ostatním v nouzi je mnoha lidem vlastní. A nejen jim, ale i jiným savcům. Vědci už zaznamenali mnoho případů solidarity mezi primáty, ale třeba i u myší.
Solidarita a štědrost má přitom jak psychologické, tak zdravotní výhody pro jednotlivce. Teď vědci shromáždili data, která ukazují, že tyto vlastnosti pomáhají lidem žít déle – bez ohledu na jejich bohatství.
Dobrý dobrého si hledá
Demografové Tobias Vogt z nizozemské Univerzity Groningen, Fanny Klugeová z německého Institutu Maxe Plancka a Ronald Lee z Kalifornské univerzity vypočítali podíl příjmů lidí použitých pro vlastní potřeby a pro potřeby jiných nebo celé společnosti.
Analýzou dat z projektu National Transfer Accounts, která ukazují, jak lidé sdílejí bohatství napříč generacemi ve 34 státech, zjistili, že ve státech, kde lidé bohatství sdílejí ve větší míře, mají vyšší věk dožití. "Naše analýza také naznačuje, že přerozdělení majetku ovlivňuje délku života v zemi bez ohledu na hrubý domácí produkt země," sdělila k tomu Klugeová.
Autoři dospěli k poznatku, že nezáleží, zda je bohatství sdíleno přes sociální, zdravotní a důchodové pojištění, anebo mezi v rodinách.
Výzkumníci dávají za příklad solidarity a štědrosti Japonsko a Francii, které mají silné institucionální sociální systémy (a Japonci navíc silnou mezigenerační solidaritu). V průměru tam lidé sdílejí 69 procent svých příjmů s jinými lidmi.
V těchto zemích je také nízká úmrtnost ve srovnání s Čínou nebo Tureckem, kde je míra sdílení menší než 50 procent a kde mají dvojnásobnou úmrtnost lidí ve věku od 65 do 70 let. Ukazují to data a tabulky na webu PNAS.
Štědrost dává štěstí
Vědci upozorňují, že přenos zdrojů napříč generacemi samozřejmě neznamená jen peníze. Může také zahrnovat pomoc v domácnosti a podobně. Podotýkají také, že štědrost je spojena s pocitem uspokojení a štěstí a podporuje sociální propojenost.
Mezigenerační a mezilidská solidarita a štědrost může zkrátka prospívat všem. A i to by mohla být částečná odpověď na to, proč se člověk vyvinul jako tvor společenský, nikoli jako skrz naskrz individualistický druh.