Průzkumem hrobů na území dnešního Polska z doby před 6600 lety dospěli archeologové k závěru, že bohatší lidé už v době kamenné měli kvalitnější stravu a byli pohřbíváni s artefakty. Tuto epochu přitom leckdy označujeme za prvobytně 'pospolnou', kdy všichni pracovali společně a společně si dělili výsledky práce.

Svědectví mědi

Výzkumníci studovali pohřebiště v oblasti Osłonki v centrálním Polsku. Nalezli tam ostatky tří desítek lidí, kteří byli pohřbeni v rozmezí dvou set let. Kosti byly analyzovány na přítomnost izotopů C13 – tedy látky, která je spojována s tehdy zbrusu novým artiklem ze Středomoří – s mědí.

Čím více izotopu, tím častější měli lidé s mědí kontakt. Izotopy se rovněž promítly do stravy. Rozdíly ve vybavení hrobů vztažené na rozdíly v přítomnosti izotopů nám tedy ukazují, jaký život pohřbení lidé vedli a jak odlišní jeden vůči druhému museli být.

Někteří z pohřbených tak například museli jíst plodiny, které byly pěstovány mimo "bohatší" části osady. Konzumovali také méně masa či mléčných produktů z chovné zvěře. Zato vybraní členové osady měli dlouhodobě pestřejší jídelníček než jiní.

"Podařilo se nám objevit nejstarší důkaz o spojení sociálního postavení a kvality stravování," sdělila antropoložka Chelsea Buddová ze švédské univerzity Umeå, která se na výzkumu lokality podílela. "Můžeme tak pozorovat vzestup sociální a kulturní nerovnosti v raných prehistorických komunitách, kdy se lidé rozdělují na ty, 'kteří na to mají' a ty, 'kteří na to nemají'."

Kamenná nerovnost

Dalším důležitým poznatkem z výzkumu je, že některé lidi pochovali s barvitější kolekcí předmětů než jiné. Nejvíc se mezi nimi opět vyjímaly předměty z mědi.

Archeologové při vykopávkách v několika hrobech objevili na 50 měděných pruhů, 200 korálků a další drobnosti, které musely být přepraveny stovky kilometrů z jižněji položených míst, kde měď zpracovávali.

Zmíněná osada byla svého času výspou tehdejší moderní civilizace. A tato výspa s sebou přinesla i rozdělení společnosti na bohatší a chudší.

Hrob z Osłonki s artefakty u rukou (vlevo) a náčrty uměleckých předmětů (vpravo). | zdroj: Peter Bogucki

Představa doby kamenné jako epochy, kdy si byli lidé rovnější, tak neodpovídá realitě.

Ačkoli nástup extrémního bohatství nastal až v moderním světě, rozdělování všem podle jejich potřeb nebylo nutně zvykem ani v dřívějších érách. To, co bylo nejcennější, častokrát hromadili jedinci silnější, autoritativnější či jednoduše mocnější ve větším množství než ti chudší.

Studie byla publikována v žurnálu Antiquity.