Předení koček je z biologického hlediska netypické, protože při něm tito malí tvorové vydávají nízkofrekvenční zvuky. Obvykle je vyluzují větší zvířata s delšími hlasivkami než jsou ty, které mají kočky domácí.

Z anatomie je už delší dobu jasné, že za předením koček jsou hebké polštářky nacházející se v kočičích hlasivkách. Dosud mezi vědci převládal názor, že vrnění je způsobeno vědomým smršťováním svalů v hlasivkách.

Mezinárodní tým vedený Christianem Herbstem z Vídeňské univerzity však dospěl k závěru, že předení je instinktivní reakcí bez přímého zapojení svalů. Přeneseně řečeno, předení je z velké míry nastaveno na autopilota a kočky nad ním nemají vědomou kontrolu.

Experiment s hrtany

„Naše data zcela neodmítají hypotézu aktivní svalové kontrakce, ale ukazují, že kočičí hrtan může snadno vydávat zvuky v režimu vrnění se základními frekvencemi 25 až 30 hertzů (Hz) bez nervového vstupu nebo svalové kontrakce,“ píší výzkumníci ve studii publikované v odborném magazínu Current Biology.

Kočičí „polštářky“ pro předení se skládají z pojivové tkáně vložené do hlasivek, která zvyšuje jejich hustotu. Proto také vibrují pomaleji, a tím vytvářejí nízkofrekvenční „dunění“, které na člověka působí uklidňujícím dojmem.

Tyto struktury o průměru až čtyři milimetry byly u koček domácích objeveny již dříve, ale jejich role nebyla dosud prozkoumána.

Aby je Herbst a jeho spolupracovníci lépe prozkoumali, vyňali osmi uhynulým domácím kočkám hrtany, v nichž se nacházejí hlasivky. Poté hlasivky přitiskli k sobě a protlačili jimi teplý zvlhčený vzduch.

Výsledek? Bez jakýchkoli svalových kontrakcí nebo nervových vstupů vydávalo všech osm hrtanů mručivý zvuk ze samovolných oscilací hlasivek ve frekvenčním rozsahu kočičího mručení. To naznačuje, že smršťování svalů není pro vrnění nezbytné. Vrnění mohou tedy kočky vydávat, aniž by se o to snažily.

‚Kočkovědci‘ budou bádat dál

Hybatelem při vrnění je podle vědců pojivová tkáň. Jejich výzkum nicméně zahrnoval jen uhynulé kočky, závěry bádání tak téma předení definitivně neuzavřely. Potvrdit by je mělo měření u živých koček. To bude ovšem obtížnější.

Výzkumníci upozorňují, že jejich studie se nezabývala tím, proč kočky vlastně předou. Dosavadní výzkumy však naznačují, že vrnění je projevem spokojenosti a komunikace s lidmi. Jiné studie zase zmiňují teorii, podle které to je léčebný mechanismus. Nízká frekvence předení prý kočkám pomáhá v léčení kostí a ran, posiluje jejich svaly a snižuje bolesti a otoky.

Další výzkum předení by mohl vést k novým pohledům na jeho roli ve zdraví a pohodě koček.