Výzkumníci zjistili, že kočkám je úplně jedno, zda jim pokrm nabízí váš kamarád, nebo váš nepřítel.

Kamarád, nebo nepřítel?

Japonský psycholog Hitomi Čidžiiva se svými spolupracovníky připravili experiment, během něhož se chovatelé koček marně snažili otevřít krabici a vyjmout z ní určitou věc.

Potom postupně před svými kočkami žádali lidi stojící opodál o pomoc. Někteří pomohli, jiní pohrdavě odmítli a odešli. Další jen pasivně krčili rameny a dávali najevo, že neví jak na to.

Nakonec vstřícní pomocníci chovatelů, ti, kteří jim nepomohli i ti, kteří ostentativně odmítli pomoc, nabízeli kočkám pochoutku a výzkumníci zaznamenávali, od koho si ji kočka vzala. Všech 36 koček si přitom experiment zopakovalo čtyřikrát.

Vědátoři při tom zjistili, že kočkám bylo dočista jedno, kdo jim pokrm nabízí – nikoho neupřednostňovaly, nikoho neodmítaly. To bylo v kontrastu s tím, jak se při stejném testu předtím chovali psi. Ti se striktně vyhýbali pochoutce od těch lidí, kteří předtím odmítali pomoc jejich páníčkům.

„Z toho se nabízí udělat závěr, že kočky jsou jednoduše sobci, které nezajímá, jak druzí lidé nakládají s jejich páníčky. Tak to zapadá do našich stereotypních představ o kočkách. Jenže nahlížíme na ně špatně - jako kdyby to byli malí chlupatí lidé, ne tvorové s vlastním osobitým myšlením,“ řekla v reakci na experiment webu The Conversation psycholožka Ali Boylová z Cambridgeské univerzity.

Boylová vysvětlila, že ani výzkumníci ve zmíněné japonské studii, publikované v odborném magazínu Animal Behavior and Cognition, nehodnotí chování koček jako zradu. Vysvětlují ho tím, že kočky, na rozdíl od psů, nedokážou pochopit vztahy mezi lidmi.

Mentalita samotářských lovců

Vědkyně připomíná, že psi se vyvíjeli ve smečkách, kde si osvojili sociální dovednosti, které jim umožnily pochopit vztahy ve společenství lidí.

Kočky byly samotářskými lovci, takže dosud lidské společnosti nerozumí. A právě proto nestojí za svými chovateli tak jako psi.