Alergie jsou metlou vyspělých společností. Z dat Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v Česku trpí některou formou alergie zhruba čtvrtina lidí, u dětí tento podíl dosahuje třetiny a stále roste.

Alergické reakce, které se nejčastěji projevují kýcháním, slzením očí a svěděním pokožky, jsou způsobeny alergeny. Řetězce molekul při nich zmatou imunitní systém, který proti nim spustí obrannou reakci. Systém potom zaútočí na alergeny stejným způsobem jako na virus.

K alergenům patří zejména roztoči, pyl, plísně a také – domácí mazlíčci, přesněji jejich srst nebo sekrety vyměšované buňkami z těla.

Domácím zvířetem, které vyvolává alergické reakce nejčastěji, je přitom kočka. V Česku je na kočku alergické každé osmé dítě.  A obdobné statistiky vykazují další evropské země.

Nalezeni viníci – dva geny

Biologové už před lety zjistili, že dominantním alergenem u koček je protein Fel d 1. Zvířata ho vylučují slinnými a kožními žlázami. Z nich se šíří po srsti. Kočky jsou ho plné, protože – na rozdíl od psů – si často olizují srst.

Genetici se teď rozhodli alergický náboj koček zlikvidovat a vyšlechtit kočky bez proteinu Fel d 1.

zdroj: SZÚ

Během výzkumu, který popisují v odborném žurnálu CRISPR, vědci z biotechnologické společnosti InBio sekvenovali DNA padesáti koček domácích a porovnávali ji s DNA osmi divokých koček. Cílem bylo určit, které geny za tvorbou proteinu Fel d 1 stojí, a také zjistit, zda se bez nich kočky obejdou.

Výzkumníci dokázali identifikovat dva geny – CH1 a CH2, které protein Fel d 1 vyrábějí. Pomocí genetických nůžek CRISPR-Cas9 je potom v laboratorních zkumavkách z kočičích buněk odstranili.

Zmíněná úprava protein Fel d 1 vskutku zablokovala, aniž by to na úrovni buněk vyvolalo nějaké vedlejší účinky. Tím vědci zjistili, že kočky tento gen k zajištění důležitých tělesných funkcí vlastně nepotřebují.

Dalším cílem experimentů týmu InBio na buněčných kulturách je vyvinout přípravek, který by byl kočkám injekcí vpraven do těla a po kterém by jejich organismus přestal tvořit protein Fel d 1. Kočky by se tak staly hypoalergenními a lidé by na ně nebyli alergičtí.

Genetické nůžky, nebo vakcína?

Jak daleko jsou výzkumníci od cíle?

„Odhadovaný časový horizont je několik let,“ cituje časopis New Scientist Nicole Brackettovou, která vede „kočičí tým CRISPR“ v InBio.

New Scientist připomíná, že ke stejnému výsledku – potlačit protein Fel d 1 u koček domácích – se snaží dospět švýcarská společnost Hypocat, která o svých výsledcích informuje v Journal of Allergy and Clinical Immunology.