Konečně jednoduchý lék proti plešatění? Vlasy se obnoví změkčením buněk

14. 6. 2023 – 19:33 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Konečně jednoduchý lék proti plešatění? Vlasy se obnoví změkčením buněk
Úpravou kmenových buněk proti plešatosti? U hlodavců to funguje. A u lidí? | zdroj: Profimedia

Genetika nás přibližuje k léku proti plešatosti.

Plešatost trápí přibližně polovinu mužů středního a pozdního věku. Její zdravotní závažnost je mizivá, může se ale zle podepsat na psychice.

Vědecký tým ze Severozápadní Univerzity (Northwestern Univerzity) v americkém městě Evanstonu zjistil, jak oživit schopnost tkání vyklíčit nové vlasy.

Když buňky tvrdnou…

Vypadávání vlasů s přibývajícím věkem se podobá rostoucí ztuhlosti našich kloubů. Obdobně jako klouby, i kmenové buňky našich vlasových folikulů časem tvrdnou, což omezuje jejich schopnost vyklíčit vlasy, píší vědci ve studii publikované v časopise PNAS.

Vědci objevili způsob, jak tyto kmenové buňky vlasových folikulů – tkání, které obalují vlasy a z nichž vlas vyrůstá – změkčit, a tím oživit jejich schopnost produkovat vlasy.

Namísto jógy má takový účinek na folikuly vyšší tvorba molekuly miR-205, která je jedním z krátkých úseků RNA, ribonukleové kyseliny přenášející informace z nukleových kyselin do bílkovin. Říká se jí mikroRNA.

Čím víc má buňka miR-205, tím víc je rozvolněna její tvrdost. Když vědci geneticky upravili kmenové buňky tak, aby produkovaly víc miR-205, podpořilo to také obratem růst vlasů u mladých i starých myší. Za deset dnů jim začaly růst nové chloupky.

O tom, že kmenové buňky mohou podpořit vznik nových folikul, se už ví, vlasové štěpy transplantující folikuly se používají už řádku let. V nynější studii se ale navrhuje namísto složité a drahé transplantace nových buněk či folikul obnova funkcí existujících buněk.

V jednoduchosti může být úspěch

„Nepoužívali jsme nové kmenové buňky, které by se teprve vytvářely. Stimulovali jsme stávající buňky k novému růstu vlasů. Kmenové buňky vznikly již mnohokrát dříve, ale zdaleka ne vždy byly výsledkem folikuly vytvářející skutečně vlasy,“ cituje web Northwestern hlavního autora studie, profesora dermatologie Rui Yie.

Výhodou využívání existujících folikul by byla výrazně nižší cena léčebné metody. Pokud by se podařilo k buňkám uvnitř folikul dopravit miR-205, mohl by podporu růstu vlasů zařídit poměrně jednoduchý lék. Přimět k aktivitě existující folikuly, které vlasy kdysi produkovaly, může být také poměrně rychlé.

„Naše studie ukazuje na možnost stimulace růstu vlasů pouhou regulací buněčné mechaniky,“ upozorňuje profesor Yi.

Jak ale dosáhnout žádoucího účinku, aniž by se musela upravovat lidská DNA? Technologii máme, řešení se nabízí v nanočásticích, které by dopravily miR-205 k folikulám i bez zásahů do genomu.

„Vzhledem k možnosti dodávat mikroRNA pomocí nanočástic přímo do kůže budeme teď testovat, zda i lokálně dodávaná miR-205 může stimulovat růst chlupů u myší,“ říká profesor Yi.

Pokud testy budou úspěšné, může se otevřít cesta k testům u lidí.

Zdroje:

Nejnovější články