Barva očí je dědičný znak, který vzniká působením několika genů. Zpočátku však měli všichni naši předci hnědé oči, modré jsou výsledkem genetické mutace.

Vědci z Kodaňské univerzity vedení profesorem Hansem Eibergem zjistili, že tato mutace vznikla před šesti tisíci až deseti tisící lety v oblasti severozápadně od Černého moře. Do Evropy se rozšířila při migraci obyvatel.

Může za to vypínač

Vědci zkoumali deset let DNA modrookých lidí v několika zemích. U všech nalezli stejnou genetickou mutaci. Einberg, který vede univerzitní oddělení buněčné a molekulární medicíny, tak dospěl k logickému závěru – lidé s modrýma očima měli jednoho společného předka. A jeho tým vystopoval i přibližné místo, kde tento předek žil.

„Genetická mutace u jednoho z našich předků ovlivnila gen OCA2. V jeho chromozomech vytvořila vypínač, který vypnul schopnost vytvářet hnědé oči,“ píše se ve studii.

Gen OCA2 produkuje pigment melanin, který rozhoduje o barvě oční duhovky, kůže a vlasů. Zelenoocí lidé mají tohoto pigmentu výrazně méně než hnědoocí jedinci. Naopak mezi modrookými a hnědookými lidmi je rozdíl v množství pigmentu nižší.

Podle vědců proto mají modroocí lidé v genech zapsány původní hnědé oči – jejich tvorba je však vypnuta. Pokud je vypnuta jen u některých genů a nezmutované geny převažují, má člověk hnědé oči.

Geny v šejkru

Ačkoli slovní spojení genetická mutace má hanlivý až strašidelný nádech, není podle vědců změna hnědé barvy očí na modrou ani pozitivní, ani negativní. Je jen jednou z několika mutací, mezi které patří také barva vlasů, plešatost nebo pihy.

Tyto mutace nesnižují ani nezvyšují šance člověka na přežití. Přispívají k pestrosti naší civilizace.

„Modré oči jsou důkazem, že příroda neustále přetváří lidský genom, vytváří genetický koktejl lidských chromozomů a zkouší různé obměny,“ píší výzkumníci ve studii vydané v odborném žurnálu Human Genetics.