K poznatkům posilujícím podezření, že viníkem pandemie covidu-19 není příroda, ale Wuchanský virologický institut, v němž Číňané testují léky a vakcíny proti chorobám vyvolaným viry typu SARS, přibyl další – tentokrát pochází z výzkumu vědců dvou univerzit.

Z analýzy viru SARS-CoV-2 tito experti vyvozují závěr, že koronavirus mohl být vytvořen v experimentu s buněčnou kulturou v laboratoři.

Pat a Mat v laboratoři?

Vědci ze dvou australských univerzit – Flindersovy a Trobeovy – modelovali schopnosti viru z počátku pandemie na superpočítači. V simulaci prováděli výpočet síly vazby proteinů čepičky viru na receptory buněk u různých druhů. Z toho srovnávali schopnost viru nakazit člověka a dvanáct různých zvířat.

Ptačí pohled na Wuchanský virologický institut. Vzešla z něj pandemie covidu? | zdroj: Profimedia

Cílem bylo zjistit víc o původu viru i o tom, do jaké míry jsou jím ohrožena domácí nebo hospodářská zvířata.

Výsledek vědce překvapil. Ukázalo se, že u člověka byla zmíněná vazba nejsilnější z posuzovaných druhů, dokonce silnější než u netopýrů a luskounů.

„Zjistili jsme, že virus byl obzvláště dobře přizpůsoben k vazbě na lidské buňky, a to mnohem líp než k vazbě na buňky jakéhokoli jiného živočišného druhu. To je velmi neobvyklé, protože když se virus dostane na zvíře a pak přeskočí na člověka, tak se dá očekávat, že bude mít nižší vazbu na lidské buňky než na původní hostitelské zvíře. My jsme ale zaznamenali opak,“ shrnul studii, publikovanou v magazínu Scientific Reports profesor Nikolaj Petrovskij.

Samotný původ viru u netopýrů studie nezpochybňuje, avšak přidává otazníky k mezihostiteli, za kterého je dosud většinou označován luskoun.

„Určitě nemůžeme vyloučit možnost, že to vycházelo z laboratorního experimentu,“ cituje australská televize ABC profesora Petrovského, který je uznávaným znalcem a posledních dvacet let strávil vývojem vakcín proti chřipce, ebole a virům typu SARS.

„Jednou z možností je, že zvířecí mezihostitel byl infikován dvěma koronaviry současně a covid je potomkem této interakce. Stejný proces se může stát i na Petriho misce v laboratoři. Pokud tam máte v kultuře lidské buňky, které necháte infikovat viry, pak si v této misce dva viry mohou vyměnit genetickou informaci a může z toho vzniknout třetí, nový virus,“ vysvětluje Petrovskij.

Podle studie tedy zůstávají ve hře dvě možnosti zrodu pandemie:
- přeskok přes nějaký dosud neznámý druh zvířete na člověka,
- unik viru z laboratoře při experimentu.

Velká tajnůstkářská zeď

Wuchanský institut je pověstný blízkostí k trhu s mořskými plody, kde byl virus zpočátku zaznamenán. Letos v únoru tam zavítala mezinárodní skupina expertů ve službách Světové zdravotnické organizace (WHO), která v Číně pátrala po původu viru.

Zpráva, kterou tým vydal v březnu, označila únik viru z laboratoře za „nepravděpodobný“. Jenže v 34členné skupině bylo 17 Číňanů a dohadování o konečné verzi zprávy z inspekce trvalo šest týdnů. Není jasné, čeho je v ní vlastně víc – zda vědeckých závěrů nebo politických kompromisů.

Vyšetřovatelé WHO strávili ve wuchanské laboratoři jen několik hodin. Její úplný audit neprovedli.

Samotný ředitel WHO, Etiopan Tedros Adhanom Ghebreyesus, často podezíraný z náklonnosti k Číně, vyzývá k tomu, aby laboratoř ještě byla důkladně prozkoumána a její pracovníci vyslechnuti.

Roman Prymula krátce před svým koncem v roli ministra zdravotnictví loni v říjnu vyslovil ve sněmovně názor, že se virus dostal z laboratoře ven v modelovém zvířeti, které drželi ve wuchanském institutu. „Je téměř jisté, že ten virus přišel z laboratoře v Číně…, dostal se na trh a začala celosvětová katastrofa,“ prohlásil Prymula.

Jasné důkazy však schází. Existují pouze nepřímé indicie. A s čínským tajnůstkářství to tak patrně zůstane.